Celkem často používaným termínem v letecké dopravě je zkratka ETOPS (Extended-range Twin-engine Operational Performance Standard). Malou samolepku ETOPS mají na svých trupech i některé Boeingy 737 českého dopravce Travel Service. Co tato zkratka znamená a odkud se vzala vysvětlí následující článek. V polovině padesátých let minulého století bylo americkými úřadem pro civilní letectví FAA vydáno nařízení, které přikazovalo letadlům s méně než čtyřmi motory létat v maximální vzdálenosti 60 minut letu od záložního letiště. Důvodem tohoto opatření byla nepříliš velká spolehlivost motorů. V roce 1964 byla již spolehlivost zejména proudových motorů na přijatelné úrovni a tak byla z tohoto pravidla vyňata třímotorová letadla, která mohla od té doby létat kamkoliv bez omezení.
V roce 1986 začaly známé americké letecké společnosti, mezi nimi i PAN AM a TWA, provozovat lety mezi Amerikou a Evropou dvoumotorovými letouny typu Airbus A310 a Boeing 767. Tehdy to byla revoluční událost, do té doby se totiž pro přelet Atlantického oceánu používaly pouze tří a čtyřmotorové letouny.
Nasazení pouze dvoumotorových letounů vyvolalo pozdvižení zejména mezi piloty konkurenčních aerolinek. Ti poukazovali, že přelety Atlantiku dvoumotorovými letadly sebou nesou zvýšené riziko i na nepřímých letových trasách směrovaných kolem pobřeží Islandu a Grónska.
Okolo použití dvoumotorových letadel na dálkových trasách nad oceány se tak v polovině osmdesátých let minulého století rozpoutaly vášnivé diskuze. Aby bylo možné získat pro dvoumotorová letadla povolení k přeletům Atlantiku, muselo dojít k řadě změn a úprav stávajících leteckých úmluv a předpisů. Například pravidla ETOPS. Do roku 1985 totiž platilo, že vzdálenost dvoumotorového letadla od nejbližšího letiště musí být 60 minut letu. V USA tento limit zvýšili na 120 minut. I tak ještě nebylo toto novelizované pravidlo vyhovující k přeletům dvoumotorových letadel po trasách přes Atlantik, na nichž operovala vícemotorová letadla. Bylo nutné létat tzv. severní trasou vedenou obloukem přes jednotlivá záchytná letiště na pobřeží Kanady, Grónska, Islandu a Skotska. Tato trasa byla sice delší, ale s dvoumotorovými letouny stále rentabilní.
V roce 1988 bylo limit ETOPS opět zvýšen a to na 180 minut. Nebylo ovšem bráno pro všechny dvoumotorové typy globálně, ale povolení se udělovalo jednotlivým typům letadel. Hlavním kritériem udělení povolení byla samozřejmě spolehlivost motorů, která se měřila počtem vysazení za určitý počet letových hodin. Pro udělení povolení ETOPS 180 bylo nutné dosáhnout maximálně dvou vysazení motoru za 100 000 letových hodin. To je skutečně velmi málo, počítame-li, že transatlantický let trvá průměrně 8 hodin.
Povolení ETOPS 180 bylo postupně uděleno letadlům Airbus A300, A310, A320, A330 a Boeingům 737, 757 a 767. S ETOPS 180 si dopravci vystačili přes 15 let. Pak ovšem konkurenční boj přitvrdil. Nové verze motorů byly opět spolehlivější, dalo by se říci, že při řádně prováděné údržbě skoro absolutně. V roce 2007 tak bylo Airbusu A330-300 uděleno povolení ETOPS 240. Letoun tak mohl s jedním pracujícím motorem letět až 4 hodiny. V roce 2011 se k ETOPS 240 připojily i Boeingy 777.
Prodlužování ETOPS však nebyl konec. V roce 2014 získal povolení ETOPS 330 Boeing 787 Dreamliner, v prosinci 2015 ho doplnil Boeing 777-200LR. Nejdelší povolení ETOPS v současnosti ale drží Airbus A350. Tomu bylo uděleno povolení ETOPS 370. Letoun tak tak může letět na jeden motor 6 hodin 10 minut, což se prakticky rovná přeletu celého Atlantického oceánu od britského pobřeží k americkému.