OSTATNÍ

Ruské prezidentské letouny

V Sovětském svazu vznikla prezidentská letka v roce 1956 jako 235. samostatný dopravní oddíl vojenského letectva.  Zprvu měl oddíl ve flotile zařazeny letouny Iljušin Il-12 a Il-14. Pro mezinárodní cesty byly pronajímány Tupolevy Tu-104 od Aeroflotu. S jedním z nich provedl Nikita Chruščov státní návštěvu USA  v roce 1960. Byla to první oficiální zahraniční cesta sovětského vládního činitele na palubě letadla.  

V ruské vládní letce se pak vystřídalo několik typů, avšak výhradně z Iljušinovi konstrukční kanceláře.  Dopravní oddíl číslo 235 tak postupně  zařadil do letadlového parku turbovrtulové Iljušiny Il-18, které byly poté doplněny dálkovými proudovými Iljušiny Il-62 a posléze modernizovanou verzí Il-62M.  Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1993, byl 235. samostatný dopravní oddíl transformován do státní firmy GTK Rossia (GTK = Gosudarstvennaja Transportnaja Kompanija). V té době  flotilu oddílu tvořilo celkem 41 letadel typů Iljušin Il-18, Iljušin Il-62M, Tupolev 134, Tupolev 154, Jakovlev Jak-40 a vrtulníků Mil Mi-8.

K zajištění dopravy prezidentských limuzín a ostatního materiálu, potřebného ke státním návštěvám ruského prezidenta Jelcina, měl v letadlovém parku rovněž dva nákladní Antonovy An-124. Ty byly v roce 1995 odprodány a od té doby se o dopravu materiálu starají Iljušiny Il-76 a Antonovy An-124 transportního oddílu číslo 224 ruského vojenského letectva.

V roce 1995 byl do flotily GTK Rossia zařazen první Iljušin Il-96-300PU. Tento dálkový letoun se stal „vlajkovou lodí“ GTK Rossia. Písmena PU neznamenají „Putin“ , jak se traduje v poslední době, ale „Punkt Upravenija Gosudarstvom“ (létající stanoviště řízení státu). Ostatně v roce 1995, kdy začala GTK Rossia provozovat Il-96-300PU, byl Vladimír Putin ještě rozvědčíkem.  GTK Rossia si nakonec pořídila 2 letouny Il-96-300PU. Oba letouny jsou svým způsobem originály.

První (registrace RA-96012) byl pořízen v roce 1995 za prezidentování Borise Jelcina.  Je vybaven luxusním interiérem v hodnotě téměř 40 milionů dolarů.  Nachází se v něm pracovna, prezidentské apartmá, bar a zdravotní ordinace s možností provádění menších chirurgických zákroků.  Interiér je obložen dřevem s pozlacenými prvky.

Fotografie interiéru naleznete zde:

http://msadovskiy.blog.ru/111497155.html

http://surfingbird.ru/surf/fEqUCC1dE

Bohužel po nákladném vybavení interiéru prvního Il-96-300PU se zjistilo, že již nejsou peníze na dokončení výroby druhého Ijušinu (registrace RA-96016). Jeho trup tak byl ve výrobním závodě zakonzervován a dokončen až v roce 2001, kdy Kreml nashromáždil 60 milionů dolarů potřebných k dokončení. Interiér si už nechával vybavit Vladimír Putin, který byl střídmější než jeho předchůdce Jelcin. Vybavení interiéru stálo jen 15 milionů dolarů. Vnitřní uspořádání je podobné jako u Jelcinova letounu, dekorace jsou ale skromnější a chybí bar a ordinace.

K vážnému incidentu, který si vynutil zastavení provozu všech provozovaných Il-96, včetně těch běžných linkových provozovaných Aeroflotem, došlo při Putinově odletu z finského Turku 22.5.2005 . Posádka totiž před odletem zjistila závadu na brzdovém systému, která byla objevena u všech vyrobených Il-96. Výrobce musel závadu odstranit a Il-96 se dostaly zpět do vzduchu až v říjnu 2005.




Il-96-300 registrace RA-96016 s Vladimír Putinem na palubě (foto: Lukáš Musil)



You have no rights to post comments