Z HISTORIE

Nerealizované projekty Letu Kunovice

Po úspěšném aerotaxi L-200 Morava hodlal Let Kunovice prorazit s daleko většími letadly. XL-600 a XL-1000 byly projekty proudových dopravních letadel, které měly být náhradou za typy Iljušin Il-14 a An-24 i obdobné západní letouny např. Convair 440. XL-1000 Smaragd z roku 1963 měl vozit 40-48 cestujících rychlostí 860 km/h na tratích 850 až 1200 km dlouhých. Letounu se šípovým křídlem, ocasními plochami ve tvaru T, přetlakovým trupem, poháněnému dvěma sovětskými proudovými motory RD-22P o startovním tahu po 28 kN umístěnými v zadní části trupu, měla sloužit k vzletu letiště s dráhami o délce 2000 metrů. Optimalizace na menší dolet, 800 km, měla letounu udělit lepší ekonomické parametry než měly konkurenční typy. Již při návrhu se počítalo s pomocí SSSR, po L-200 to však byla snaha o příliš velký krok.

 

Rozpětí 20,70 m
Délka 23,60 m
Maximální vzletová hmotnost 20 t
Maximální platící zatížení 4,6 t
Cestovní rychlost 860 km/h
Maximální dolet 1200 km
Počet cestujících 48

 

V roce 1964 vznikl projekt XL-600, který se hlásil k náhradě za Douglasy DC-3 a jejich licenční sovětské kopie Lisunov Li-2.  XL-600 měl stejnou koncepci jako Smaragd. K provozu z travnatých drah do 1000 metrů a pro uvažované menší rychlosti byl vybaven přímým křídlem. Dva motory o tahu 18 kN měly letounu o maximální vzletové hmotnosti 10 tun udělit cestovní rychlost 740 km/h. Se 24 cestujícími měl XL-600 dosahovat doletu 600 km, se 30 cestujícími 450 km.  Studie počítala i s luxusní verzí pro 16 cestujících, jakéhosi předchůdce dnešních „business jetů“. Ta měla mít dolet až 1100 km. Zvláštností obou typů byly zadní nákladní dveře umístěné pod trupem mezi motory.

Rozpětí 16,70 m
Délka 18,70 m
Maximální vzletová hmotnost 10 t
Maximální platící zatížení 2,5 t
Cestovní rychlost 740 km/h
Maximální dolet 1300 km
Počet cestujících 30



Z konce osmdesátých let  20.století pochází projekt L-510. Jeho vývoj byl spuštěn ještě na základě sovětských specifikací náhrady L-410 a Antonovu An-28.  Po zhroucení SSSR se jeho zaměření přesunulo směrem k celosvětovým trendům. Letoun byl zpočátku zpracováván i v netradičních konfiguracích, po aerodynamických rozborech však byla jako nejvhodnější vyhodnocena klasická konfigurace hornoplošníku s ocasními plochami ve tvaru T.  L-510 byl projektován jako devatenáctimístný s prostorným přetlakovaným trupem, cestovní rychlostí přes 500 km/h a doletem až 2000 km. Důraz byl kladen na ergonomii kabiny cestujících a dokonalé tvarování trupu. Oproti L-410 měl lépe vyřešeno zatahování hlavního podvozku, takže díky menší gondole došlo minimalizaci jejího čelního průřezu. Vývoj se však díky nedostatku financí také nerealizoval.

Rozpětí 16,70 m
Délka 15,60 m
Maximální vzletová hmotnost 7,2 t
Maximální platící zatížení 1,9 t
Cestovní rychlost 526 km/h
Maximální dolet 2000 km
Počet cestujících 19




Zdroj: L+K 6/98

You have no rights to post comments