DOPRAVNÍ LETADLA

Armstrong-Whitworth AW-650 Argosy

Na základě požadavků Britského ministerstva letectví na dopravní letoun, který by byl vhodný pro civilní i vojenské použití a schopný přepravovat náklad i cestující navrhla firma Armstrong-Whitworth (dále AW) v roce 1957 typ Freightliner. Jednalo se o čtyřmotorový turbovrtulový hornoplošník s dvojitými ocasními plochami umístěnými na pylonech. Letoun byl poháněn turbovrtulovými motory Rolls-Royce Dart 526 a měl pro snadnější nakládání a vykládání otevíratelnou příď i záď. Prototyp verze -100 poprvé vzlétl 8.1. 1959 a v červenci téhož roku se představil na aerosalonu v Paříži pod označením Hawker Siddeley H.S. 650 Argosy (firma AW byla v roce 1959 pohlcena firmou Hawker Siddeley). V prosinci 1959 byla pro letoun získána certifikace a výrobce získal první objednávku na verzi –100. Americká společnost Riddle Airlines z Miami objednala 4 kusy a později svoji objednávku zvýšila na 7 ( měla totiž kontrakt s americkým letectvem USAF a pronajímala mu letadla). O AW-650 ( chcete-li HS-650) verze -100 však nebyl další zájem a firmě se podařilo s velkým úsilím prodat ještě 3 kusy britské BEA. Celkem tedy skončila výroba civilních AW-650 na čísle 10. Úspěšnější variantou se stala vojenská verze –200. Královské letectvo RAF projevilo o AW-650 series 200 zájem a objednalo 20 kusů ( objednávku později zvýšilo na 56 kusů). Požadovalo však velké množství úprav. Mezi nejzávažnější patřili zesílené křídlo, zvýšená max. vzlet. hmotnost, výkonnější motory Dart 101, pouze zadní nákladové dveře, které mohly být otevíratelné za letu pro případ výsadků (u civilní verze tomu tak pochopitelně nebylo). Prototyp verze –200 u RAF označené Argosy C Mk.1 poprvé vzlétl 4.3. 1961 a RAF převzalo první kus na začátku roku 1962. U RAF si AW-650 vysloužili přezdívku "whistling wheelbarrow" cosi jako šeptající trakař údajně pro charakteristický zvuk jejich motorů. Byli používány k přepravě nákladů a k výsadkům parašutistů. V roce 1975 začala RAF s jejich vyřazováním z aktivní služby. Pět jich bylo odprodáno do civilního sektoru a ostatní byli postupně sešrotovány. Těchto pět zbývajících mohykánů sloužilo u různých provozovatelů na Filipínách, v Africe a ve Velké Británii. Další vývojovou verzí byla civilní -222 jejíž prototyp poprvé vzlétl 11.3. 1964. Nový Argosy verze –222 měl oproti původní civilní verzi –100 inovované křídlo, výkonnější motory Dart 532, širší přední a zadní nákladové dveře a zvýšené užitečné zatížení s 12 700 kg na 14 515 kg. BEA objednala těchto 10 letadel jako náhradu Argosy verze –100 a i další zákazníci začali projevovat zájem. Avšak firma Hawker Siddeley ukončila výrobu typu po dodání 6 letadel letecké společnosti BEA. Tato společnost Argosy vyřadila v roce 1970 a 4 kusy prodala do Kanady firmě Midwest Airlines (později Transair). Dvě letadla se později dostala také do Afriky ke společnosti SOACO z Gabunu a odtud k firmě IPEC do Austrálie. Jeden Argosy sloužil také na Novém Zélandu. Poslední Argosy byl vyřazen z provozu v roce 1991.

 

A.W. 650 Argosy 101 britského dopravce Elan  (foto: © Ian Sharkey)

 

Rozpětí 35,05 m
Délka 26,44 m
Výška 8,91 m
Max. vzletová hmotnost 42,18 t
Cestovní rychlost 455 km/h
Dolet 2770 km
Max. počet cestujících 89 nebo 14 t nákladu
Počet členů posádky 4
Motory 4x Rolls Royce Dart 532-1, výkon po 1 530 kW

 

Komerční provozovatelé AW-650 v roce 2005:

V současnosti již není žádný AW-650 v provozu

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit