Mezi další se zástupů poválečných výrobců letecké techniky, kteří se pokusili vyrobit náhradu letounu Douglas DC-3, se zařadila i francouzská firma Potez. Ta na konci 50.let minulého století zahájila vývoj malého letounu pro maximálně 24 cestujících (v obchodním provedení jen pro 8 cestujících). Nový letoun měl být poháněn čtyřmi francouzskými motory Turboméca Astazou II o výkonu po 390 kW. Jeho prototyp se poprvé vznesl do vzduchu dne 29.4.1961. Jednalo se o celokovový dolnoplošník vybavený zatahovacím podvozkem. Motory se ukázaly jako příliš slabé a tak druhý prototyp který vzlétl v červnu 1962 byl vybaven již výkonnějšími motory Astazou XII o výkonu po 447 kW. Byl také na rozdíl od prvního letounu vybaven povětrnostním radarem zabudovaném v přídi.

Druhý prototyp absolvoval předváděcí turné po severní Americe a výrobce od tohoto předvádění hodně sliboval. Společnost Turbo Flight Inc. projevila zájem o 25 letounů, ale nakonec neobjednala ani jediný. Firma Potez dále plánovala otevření výrobní linky v irském Baldonelu. Irská vláda jí totiž slíbila finanční subvence jako podporu zaměstnanosti v Irsku. Ani k tomu ale nedošlo. Přesto byly postaveny ještě 2 prototypy, z toho jeden pro statické testy.

I přes absolutní nedostatek zakázek byla zahájena sériová výroba a první stroj, pod označením Potez 841, sjel z výrobní linky v prosinci 1964. Byla to verze určená především pro severoamerický trh poháněná čtyřmi motory Pratt & Whitney Canada PT6A-6 o výkonu po   470 kW. Zákazníci v severní Americe, ale o něj neprojevili zájem. Pro provoz na regionálních linkách byl příliš nákladný kvůli čtyřmotorovému pohonu, zákazníci z obchodní sféry zase dávali přednost nově nastupujícím proudovým bizjetům. Jediné dva vyrobené letouny Potez 841 tak převzal německý dopravce Aero-Dienst (registrace D-CAER a D-CHEF) , který je používal v provedení pro 21 cestujících. Další zákazníci se pro Potez 841 nenašli.

Výrobce ještě představil verzi Potez 842 poháněnou francouzskými motory Astazou XII. Této verze byly vyrobeny dva kusy, které pak létaly pro Francouzský úřad pro civilní letectví – SGAC. Jeden z nich byl v roce 1976 darován marockému králi. Výroba typu Potez 840 byla ukončena v roce 1967. Celkem bylo vyrobeno 8 letounů včetně 4 prototypů. Jeden z prototypů se nachází v depozitáři muzea v Le Bourget. 



foto: Steve Williams , CC BY-SA 4.0

  Potez 841
Rozpětí 19,60 m
Délka 15,89 m
Výška 5,19 m
Maximální vzletová hmotnost 8 900 kg
Cestovní rychlost  500 km/h
Dolet 3000 km
Počet cestujících v typické konfiguraci 24
Počet členů letové posádky 2
Motory Pratt & Whitney Canada PT6A-6, výkon po   470 kW