DOPRAVNÍ LETADLA

Boeing 737

V polovině 60tých let se firma Boeing rozhodla vyvinout proudový letoun pro krátké tratě, menší než Boeing 727. Tento typ totiž zatím chyběl v nabídce firmy. V té době byly na trhu tři obdobná letadla – Douglas DC-9, BAC 1-11 a Caravelle, která se měla stát největšími konkurenty nového Boeingu 737. Boeingovou výhodou bylo, že již měl zkušenosti z provozem úspěšného Boeingu 727. Proto bylo mnoho částí trupu B727 použito na novém letadle. Proč pouze částí  trupu? Protože Boeing 737 neměl mít motory na zádi jako jeho předchůdce, ale měl je mít zavěšeny pod křídlem, což pak umožňovalo lepší vyvážení letounu. Jako motory byly zvoleny Pratt & Whitney JT8D-7 uložené v dlouhých gondolách. Trup byl, navzdory pod křídlem uloženým motorům, velmi nízko nad zemí (podobně jako u DC-9, který měl ale motory na zádi), což umožňovalo snadný přístup do letadla na malých nevybavených letištích. Ale stejně jako B737 byla netrpělivě očekávána leteckými dopravci i nová verze Douglasu DC-9, verze -30. Objednávky hovořily ve prospěch DC-9-30, hlavně díky velké objednávce společnosti Eastern. Boeing obdržel objednávku pouze na 21 letadel od německé Lufthansy, která zrušila objednávku „Décé devítek“ ve prospěch B737. O dva měsíce později projevila o Boeing 737 zájem také společnost United Airlines, ale požadovala zvýšit kapacitu přepravovaných cestujících. Boeing tedy připravil novou verzi Boeing 737-200, která byla o 1,93m delší než původní verze –100. První vzlet Boeingu 737-100 se odehrál 9.4. 1967 následovaný o tři měsíce později B737-200. Boeing také nabídl verzi B737-200QC s rychle přeměnitelným interiérem z osobní na nákladní verzi a velkými nákladovými dveřmi na boku trupu. Další verze B737-200 byla určena pro provoz z letišť s přírodním povrchem. Měla zpevněný trup, zvýšený tah motorů a větší zásobu paliva. Nový systém klapek umožňoval kratší vzlet. Boeing 737 se začal pomalu, co se týče počtu prodaných letounů, dostávat před Douglas DC-9. Výroba klasické "dvoustovky" byla ukončena v roce 1971, poslední vyrobený letoun zamířil k Indian Airlines. Na produkci B-737-200 navázala aerodynamicky vylepšená verze B-737-200 Advanced. Ta na sebe strhla také velkou pozornost a o zákazníky nebyla nouze. První letoun této verze odebrala japonská All Nippon Airways. Na začátku 80tých let obdržel Boeing velké objednávky na 737 Advanced od mnoha velkých evropských, jako například Lufthansa nebo British Airways, ale i menších amerických dopravců. Boeing ale neusnul na vavřínech a již v roce 1981 začal připravovat radikálně modernizovanou verzi B737-300. Nová „sedmtřisedma“ dostala nové motory s větším obtokovým poměrem od americko-francouzského konsorcia CFM. Motory byly umístěny na vysunutých pylonech před křídlem, aby trup zůstal ve stejné výšce nad zemí jako u verze –200. Vyšší hmotnost motorů byla kompenzována použitím nových materiálů při výrobě trupu a křídla. Křídlo bylo ostatně vyvinuto celé nově s větším rozpětím a novým systémem vztlakových klapek a spoilerů. Boeing 737-300 byl schopen operovat ze stejných letišť jako jeho předchůdce B737-200. První letouny verze -300 byly dodány společnostem US Airways a Southwest Airlines v listopadu 1984. Úspěch verze –300 podnítil firmu zapřemýšlet o dalších verzích. Jako první se objevila v roce 1988 verze -400, která měla oproti verzi 300 o 3,05m prodloužený trup a mohla přepravovat až 170 cestujících. Jako náhrada za „dvojstovky“ (u kterých mezitím firma ukončila výrobu, poslední letoun zamířil 8.8.1988 k čínským Xiamen Airlines ) se v roce 1989 objevila verze –500 pro 132 cestujících. Na konci 90tých let Boeing opět uvedl na trh modernizované verze 737 takzvané New Generation. Tyto verze se od svých předchůdců liší opět větším rozpětím a vyššími svislými ocasními plochami. Boeing 737-700 uveze stejný počet cestujících jako verze –300 (150), ale nabízí větší dolet. První kus "sedmistovky" putoval v prosinci 1997 k Southwest Airlines, pravidelnému a věrnému Boeingovu zákazníkovi. Poptávka po verzi menší než –500, ale s delším doletem vedla k vývoji verze –600, která vykonala svůj první let 22.1. 1998. Verze –800 uveze až 189 cestujících, čímž se stává konkurentem Airbusu 320 respektive 321. Z Boeingu 737-700, ale se zesíleným křídlem a podvozkem verze –800 vyvinula firma Boeing BBJ – Boeing Business Jet, který má velké winglety na koncích křídel ( stejnými winglety se na přání zákazníka vybavují také ostatní Boeingy 737 New Generation). BBJ má také impozantní dolet oproti svým „bráškům“ - 11 475 kilometrů. Nejnovější a nejdelší verze rodiny 737 je verze –900.

Boeing 737-200 amerického dopravce Southwest Airlines (foto:© Gabe Pfeiffer)

Všechny verze Boeingu 737 Classic na jedné fotografii, v popředí B-737-500 ČSA, za ním B-737-400 irských aerolinií Aer Lingus  a v pozadí B-737-400 nizozemských KLM   (foto:© Colin Norwood )

Boeing 737-800 španělské společnosti Air Europa (foto:© Ralf Meyermann)

 

B737-800 české společnosti Travel Service je vybaven winglety (foto:© Paul Dopson www.apg-photography.com)

 

  verze -100 verze -200 verze -300 verze -400
Rozpětí 28,35 m 28,35 m 28,90 m 28,90 m
Délka 28,65 m 30,53 m 33,40 m 36,40 m
Výška 11,23 m 11,28 m 11,76 m 11,31 m
Max. vzletová hmotnost 49,9 t 52,4 t 61,2 t 62,8 t
Cestovní rychlost 925 km/h 880 km/h 820 km/h 820 km/h
Dolet 3440 km 4600 km 4400 km 5000 km
Max. počet cestujících 99 133 149 168
Počet členů posádky 3 3 2 2
Motory 2x Pratt & Whitney JT8D-7, tah 63,5 kN 2x Pratt & Whitney JT8D-15, tah 69 kN 2x General Eletric/Snecma CFM56-3, tah 89 kN 2x General Eletric/Snecma CFM56-3-B-2, tah 98 kN
  verze -500 verze -600 verze -700 verze -800 verze -900
Rozpětí 28,90 m 34,30 m 34,30 m 34,30 m 34,30 m
Délka 31,10 m 31,20 m 33,60 m 39,60 m 42,10 m
Výška 11,31 m 12,60 m 12,60 m 12,60 m 12,60 m
Max. vzletová hmotnost 52,4 t 65 t 69,5 t 79,1 t 78,2 t
Cestovní rychlost 820 km/h 820 km/h 820 km/h 820 km/h 820 km/h
Dolet 5200 km 5900 km 6100 km 5400 km 5000 km
Max. počet cestujících 122 132 149 186 189 
Počet členů posádky 2 3 2 2 2
Motory 2x General Eletric/Snecma CFM56-3B-4, tah 82 kN 2x General Eletric/Snecma CFM56-7, tah 89 kN 2x General Eletric/Snecma CFM56-3, tah 89 kN 2x General Eletric/Snecma CFM56-7, tah 107 kN 2x General Eletric/Snecma CFM56-7, tah 107 kN

Uživatelé Boeingu 737 v roce 2000 (neuvádím počty ve flotilách dopravců. Pro zajímavost Boeing 737 je v současnosti nejrozšířenější dopravní letadlo a v provozu je jich více než 2000 a v roce 2000 Boeingy 737 provozovalo 240 dopravců) dopravci jsou řazeni podle abecedy:

ADC Airlines, Aer Lingus, Aeris, Aero Continente, Aero Continente, Aeroflot, Aerolineas Argentinas, Aeropostale, Aerosucre, Aerosvit, Aigle Azur, Air Afrique, Air Algeria, Air Asia, Air Austral, Air Berlin, Air Caribbean, Air Europa, Air France, Air Gabon, Air Great Wall, Air Guadeloupe, Air Guinee, Air Guizhou, Air China, Air Kazakstan, Air, Madagascar, Air Malawi, Air Malta, Air Mediterranee, Air Namibia, Air Nauru, Air New Zealand, Air Nippon, Air One, Air Pacific, Air Philippines, Air Sicilia, Air Sinai, Air Slovakia, Air Tanzania, Air Transat, Air Vanuatu, Air Zarco, Air Zena, Air Zimbabwe, Aircalin, Airtran, Alaska Airlines, All Nippon, Alliance Air, Aloha Airlines, AMC, America West, American Airlines, Ameristar Cargo, Anatolia, Angel Air, Angola Air Charter, Ansett, Antinea Airlines, AOM, Arkia, Asiana, Avant Airlines, Aviacsa, Aviandina, Aviateca, Axon Airlines, Azzura Air, Balkan, Blue Dart Aviation, Blue Panorama, Bouraq Airlines, Braathens, Britannia, British Airways, British Midland, British World, BWIA, CAL, Cameroon Airlines, Canadian, Canadian North, Casino Express, Cayman Airways, City Bird, Comair, Continental , Copa Airlines, Corsair, Cronus Airlines, ČSA, Delta, Deutsche BA, Easyjet, Eco Air, Egypt Air, El Al, Estonian Air, Ethiopian Airlines, Euralair, Falcon Air, First Air, Fischer Air, Freedom Air, Frontier Airlines, Fujian Airlines, Futura, Galaxy Airways, Garuda, GB airways, Germania, Go, Grandair, Hainan Airlines, Hamburg Intl, Hapag Lloyd, Helios, Airways, Chanchangi Airlines, China Airlines, China Eastern, China Southern, China United, Icelandair, Inter Air, Iowair, Iran Air, Islandsflug, Israir, Istanbul Airlines, JAL, JAL Express, Japan Transocean Air, JAT, Jet Airways, Kamaria Airlines, Kenya Airrways, Khalifa Airways, KLM, KLM UK, Korean Air, KTHY, LAB Airlines, LACSA, LADECO, LAM, Lan Chile, Lapa, Lauda Air, Lina Congo, Lithuanian Airlines,Lorair,LOT,Lufthansa, Luxair, Macedonian Airlines, Maersk Air, Magnicharters, Malaysia Airlines, Malev Mandala Airlines, MAS, MAT-Macedonian, Merpati, Midway Airlines, Myanmar Airways, Nations Air, Nationwide Airlines, NICA, Nigeria Airways, Nordeste, North American, Novair, Olympic Airways, Oman Air, Pace Airlines, Pakistan Intl, Pegasus, Airlines, Pluna, Polynesian, Privatair, Pro Air, Qantas, Rio-Sul, Royal Air Cambodge, Royal Air Maroc, Royal, Aviation, Ryan Intl, Ryanair, Sabena, Sabre Airways, Sahara Airlines, SAS, SAt Airlines, Saudia, Servivensa, Seven, Air, Shandong Airlines, Shanghai Airlines, Shenzhen Airlines, Sierra National, Sierra Pacific, Sobelair, South African, Airways, Southwest Airlines, Sterling European, Sudan Airways, Sunexpress, TAAG, TACA, TACA Peru, TAF, TANS, Tarom, Thai Airways, Titan Airways, Transaero, Transavia, Transbrasil, Transmile Air, Transpac Express, Travel Service, Tuninter, Tunisair, Turkish Airlines, Turkmenistan, Ukraine Intl, United Airlines, US Airways, Vanguard, Airlines, Varig, VASP, Virgin Express, Westair, Westjet, Wuhan Airlines, Xiamen Airlines, Yemenia, Zhonguyan Airlines

Komentáře   

0 #2 Lukáš Musil 2015-11-10 11:14
Délka u -200 opravena. Co se týče MTOW tak se liší dle použité verze motorů od 51,9 t do 53 t u nejvýkonnější verze Advanced.
Co se týče rozpětí u NG, nejedná se o co autor to názor, ale jestli se uvádí rozpětí bez wingletů nebo s winglety.
Citovat | Ohlásit správci
0 #1 Martin 2015-11-10 11:07
Boeing 737-200: Délka by měla být 30,53m.
Vzl. hmotnost 52600kg
A někde se udává rozpětí 35,7 u typu 600,700,800,900 , ale to se fakt liší. Co autor, to názor.
Citovat | Ohlásit správci

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit