Bae-146 je jeden z letounů, které vytvořili novou generaci proudových letadel. Historie Bae-146 se začíná psát v polovině 60tých let, kdy firma Hawker Siddeley začala uvažovat o vývoji letadla, které by nahradilo staré dobré Dakoty DC-3. Nové letadlo, označené HS-146, mělo mít vlastnosti krátkého vzletu a přistání a komfortní relativně široký trup. Další specifikace byly - kapacita kolem 90 cestujících, čtyři motory zavěšené na poměrně dlouhých pylonech. Hornoplošné u spořádání letounu umožnilo výborný výhled z okének a nízký podvozek, díky němuž byl trup nízko nad zemí a umožňoval snadný nástup a výstup cestujících. Křídlo je zavěšeno pod záporným úhlem 15° a proto letoun nepotřebuje k dosažení vlastností STOL žádné přídavné klapky. Ocasní plochy ve tvaru T také přispívají k dobrým letovým vlastnostem letadla. „stočtyřicetšestka“ má poměrně velkou směrovku z důvodu dobré ovladatelnosti letounu při nízkých rychlostech a při poruše některého z motorů (kdy piloti musí vyrovnat zvýšený tah motorů na jedné straně letounu vyklopením směrovky). Za ocasem jsou ještě instalovány aerodynamické brzdy, díky nimž letoun nepotřebuje na motorech obraceče tahu. V roce 1974 byla firma Hawker Siddeley převzata společností British Aerospace, která se naštěstí rozhodla v pracích na progresivním HS-146 přejmenovaném nyní na Bae-146 pokračovat. První vzlet Bae-146 se odehrál 3.9.1981 a první společností, která ho zařadila na linky byla Dan-Air London. Vlastnosti krátkého vzletu a přistání a dobré letové vlastnosti předurčily Bae-146 k provozu z malých a horských letišť. Letoun Bae-146 je prokazatelně nejtišším proudovým letounem své kategorie na světě a proto je také operuje na letiště, které jsou ve středu měst, nebo se s ním můžeme potkat na letištích v noci. Toho využívají společnosti zabývající se noční balíčkovou přepravou např. TNT. Celkem bylo vyrobeno 35 letadel základní verze -100 včetně tří ve VIP verzi určených pro Královskou letku RAF. Necelý rok po vzletu první verze Bae-146-100, startovala 1.8.1982 na svůj první let verze Bae-146-200, která má zesílené křídlo a trup prodloužený o 2,39 m do kterého se vejde maximálně 111 cestujících. British Aerospace dále připravila verze Bae146QT (nákladní), Bae 146 QC (rychle přeměnitelný interiér z osobního na nákladní) a Bae-146STA určený pro VIP osoby (tuto verzi používá například RAF pro přepravu významných osob včetně královské rodiny). V roce 1987 byla uvedena na trh poslední verze Bae-146-300 s trupem prodlouženým o dalších 4,8 m pro 130 cestujících. Její prototyp byl upraven z prototypu verze BAe 146-100. Na výrobě BAe-146 se podílelo mnoho subdodavatelů, kromě několika závodů mateřské British Aerospace také Textron z USA, který vyráběl křídlo nebo švédský Saab, který byl zodpovědný za ocasní plochy a kormidla. Kromě výrobní linky v britském Hatfieldu musela být koncem 80tých otevřena ještě další ve Woodfordu. Vyžádalo si to zvětšení produkce až na 40 letounů ročně. Pokračovatelem letadel Bae-146 se staly letouny Avro RJ, které se od klasických Bae 146 odlišovali novým, moderním vybavením pilotní kabiny a novým vybavením kabiny cestujících. První letoun Avro poprvé vzlétl v březnu 1992. Byl to letoun verze RJ85 , odpovídající BAe 146-200. Dále výrobce nabídl RJ70 (BAe 146-100) a RJ100 (BAe 146-300). Mezi větší zákazníky patřily např. Turkish Airlines, švýcarský Crossair, americká Mesaba Airlines - Northwest Airlink, německá Lufthansa nebo již zaniklá belgická Sabena. V roce 2000 oznámila společnost BAe, že uvede na trh skupinu regionálních letadel Avro RJX, vycházejících z BAe 146 a Avro RJ. Nový typ byl nabízen pod označením Avro RJX-70, 85 a 100. Ve srovnání se svými předchůdci měl mít o 15% menší spotřebu paliva, o 17% zvýšený dolet a o 20% snížené náklady na údržbu. Letoun měl mít nové motory Honeywell  (Allied - Signal) AS977-1A, nové pylony motorů a motorové gondoly od firmy Agusta/Westland a novou avioniku od Honeywelllu a Weston Aerospace. Prvním zákazníkem se stal bhútánský Druk Air, který v dubnu 2000 objednal 2 letouny verze RJX-85, později se k němu připojili British European s dvaceti objednanými RJX-100 a řecké Aegean Airlines s šesti RJX-100. Po 11.9.2001 však došlo ke krizi v letecké dopravě a výrobce  se v prosinci 2001 po dohodě svými zákazníky, rozhodl ukončit vývoj strojů RJX. Celkem byly vyrobeny 3 prototypy Avra RJX, z toho dva ve verzi RJX-100 a jeden RJX-85. Celková produkce BAe 146/Avro RJ/RJX všech verzí dosáhla 394 letadel.

 

Letoun British Aerospace BAe-146 má být využíván k testování letadla s elektrickým pohonem v rámci projektu Airbus E-fan X. Stroj se má poprvé podívat do vzduchu v roce 2020 a k jeho pohonu budou sloužit tři klasické proudové motory Lycoming ALF502 a jeden elektromotor o výkonu 2 megawattů. K napájení elektromotoru energií bude sloužit plynová turbína umístěná v zadní části trupu, kterou dodá firma Rolls-Royce. Elektromotor, který bude pohánět dmychadlo v gondole motoru číslo 2,  bude konstruovat německá firma Siemens. Airbus je zodpovědný za integraci všech systémů dohromady.

(foto: © Laurent ERRERA, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29542116)

 

  verze -100 (Avro RJ70) verze -200 (Avro RJ85) verze -300 (Avro RJ100)
Rozpětí 26,34 m 26,34 m 26,34 m
Délka 26,16 m 28,60 m  30,99 m
Výška 8,61 m 8,61 m 8,61 m
Max. vzletová hmotnost 43 t 43,9 t  46 t
Cestovní rychlost 780 km/h 780 km/h  780 km/h
Dolet 3075 km 2965 km  2760 km
Max. počet cestujících 70-94 85-100  100-115
Počet členů letové posádky 2 2
Motory 4x Lycoming ALF 502R-5 , tah po 31 kN  4x Lycoming ALF 502R-5 , tah po 31 kN  4x Lycoming ALF 502R-5 , tah po 31 kN

 

Komerční provozovatelé BAe-146 (Avro RJ)v roce 2002:

Pan Air (6), Aer Lingus (8), Cityjet (11), Air Jet (2), British Airways Cityexpress (5), British European (16), Buzz (8), Flightline (10), Titan Airways (3), Meridiana (4), Mistral Air (2), Airlink (16), Australian Air Express (3), Southern Australia Airlines (3), Air Zimbabwe (1), Albanian Airlines (1), Air Botswana (1), Druk Air (2), Air China (4), China Northwest Airlines (10), Air Canada Jazz (10), Eurowings (10), WDL (4), SN Brussels Airlines (31), TNT (15), Atlantic Airways (2), Malmö Aviation (11), Air Wisconsin - United Express (16), Mesaba Airlines - Northwest Airlink (36), Northwest Airlines (11), Air Botnia (5), Pelita Air (1), Aegean Cronus Airlines (6), Turkish Airlines (12), Uzbekistan Airways (3), British Airways (16), Swiss (19), Azzurraair (7), Lufthansa (18), Air Baltic (3)