DOPRAVNÍ LETADLA

Douglas DC-4

Počátek historie typu DC4 se datuje do konce třicátých let, kdy United Air Lines zadali Douglasovi své požadavky na čtyřmotorový dopravní letoun s dlouhým doletem. Ve snaze vyhovět navrhl výrobce typ DC-4E (experimental) třikrát větší než DC-3. Použitá moderní technologie se však ukázala příliš drahá a tak Douglas celý návrh zrevidoval a vyvinul menší a jednodušší DC-4. Jelikož nový typ vznikl v předvečer 2. světové války celá počáteční produkce byla odebrána americkým vojenským letectvem. Prototyp DC-4 respektive již jeho vojenské transportní verze C-54 Skymaster byl zalétán 4.2. 1942 a do konce války odebralo USAF a jeho spojenci 1 162 kusů C-54. Skymastery v té době již běžně překonávaly Atlantik. Po skončení války požadovali dopravci čistě civilní verzi a tak vzniklo 78 letounů verze DC-4-1009. Z původních C54 bylo pak mnoho strojů přestavěno na civilní standard a rozšířily se v osobní i nákladní dopravě po celém světě. K jeho uživatelům patřila většina významnějších poválečných dopravců. Od začátku padesátých let byly DC-4 postupně ve flotilách nahrazovány modernějšími Lockheedy Super Constellation a Douglasy DC-6 a přecházely do služeb k menším dopravcům. Ještě dnes je jich několik v běžném komerčním provozu.

DC-4-1009, který měl Swissair v roce 2001 pronajatý od South African Historic Flight (foto: © Ola Carlsson - www.aviaction.net

 

Rozpětí 35,81 m
Délka 28,60 m
Výška 8,38 m
Max. vzletová hmotnost 33,12 t
Cestovní rychlost 365 km/h
Dolet 4000 km
Max. počet cestujících 50
Počet členů posádky 4
Motory 4x Pratt &amp Whitney R-2000, výkon po 1080 kW

 

Komerční provozovatelé DC-4 v roce 2002:

Cargo Express Congo (1),  TBM (1), Skymaster Aviation (1), Phoebus Apollo Aviation (2),  Pacific Air Freighters (1),  Brooks Fuel (1),  Ardco (3), Airborne Support (1),  Aero Union (2), Aero Flite (3),  Fri Reyes (1), Buffalo Airways (5) 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit