Vývoj Iljušinu 86 byl zahájen v roce 1971, kdy sovětský Aeroflot předložil třem hlavním sovětským konstrukčním kancelářím ( Antonov, Tupolev a Iljušin) své požadavky na první sovětský širokotrupý letoun ( widebody – letoun, který má v kabině cestujících 3 řady sedadel), tedy protějšek amerických Boeingů 747 Jumbo Jet a McDonnellů Douglas DC-10. Vítězem soutěže se stal Iljušin a podle prvních předpokladů se měli první Il-86 objevit na dálkových spojích Aeroflotu na přelomu 70 a 80tých let. Původní předpoklady počítaly s umístěním čtyř motorů na pylonech v ocasní části a ocasními plochami ve tvaru T jako u Iljušinova předchozího typu Il-62. Později se tyto úvahy ukázaly jako nevyhovující kvůli velké vzletové hmotnosti letounu a špatnému přístupu k takto umístěným motorům. Bylo proto rozhodnuto o umístění motorů na pylonech pod křídlem. Netradičním způsobem bylo však řešeno nastupování cestujících do letounu. Nastupovalo vestavěnými schody do podpalubí, kde byly šatny a poté dalšími schody do kabiny cestujících. V době teleskopických nástupních mostů však již toto řešení ztratilo své opodstatnění. První prototyp Il-86 vzlétl 22.12. 1976 a první sériový letoun 24.10. 1977. Aeroflot ho však zařadil na své linky až v prosinci 1980 a hned byl na světě první důvod k nespokojenosti. Iljušin se totiž zavázal, že dodá první letoun před zahájením letních olympijských her v roce 1980 v Moskvě, což se jaksi nestihlo. Další stížnosti na Il-86 se jen hrnuly, vyjmenuji jen ty nejzávažnější – časté poruchy, vysoká spotřeba paliva a co Aeroflotu vadilo nejvíce – nepřijatelně malý dolet kolem 4000 km. Il-86 nezvládl bez mezipřistání let na magistrátní lince Aeroflotu z Moskvy do Taškentu. Tyto připomínky nakonec vedly k vývoji zdokonalené verze označené Il-96, ale to je již jiná kapitola. Do ukončení výroby v roce 1993 bylo dodáno 103 letounů z nichž 3 používá ruské letectvo jako létající velitelská stanoviště. Většinu letounů Il-86 odebral Aeroflot, několik se jich dostalo do Číny. V devadesátých letech létalo několik Il-86 v pronájmu v Turecku. Nyní jsou již Il-86 pomalu stahovány z tratí Aeroflotu, jednak pro velkou spotřebu a také pro nevyhovující hladinu hlučnosti.

foto: Igor Dvurekov, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=22824013

Komerční provozovatelé Il-86 v roce 2002:

AJT Air (4), Atlant Soyuz (2), Kontinentalnye Avialinii (2), Eurasia (1), Kras Air (4), Pulkovo Aviation (8), Sibir Airlines (13), Transaero (1), Ural Airlines (3), Vaso Airlines (2), Uzbekistan Airways (10), Air Kazakstan (6), China Xinjiang (3), Armenian Airlines (2), Aeroflot (16)