Mezi výrobce, kteří se pokusili vyrobit náhradu Douglasu DC-3 se zařadila i švédská firma SAAB s typem Scandia. Letoun se přiliš nerozšířil a tak se po ukončení jeho výroby firma SAAB stáhla z trhu dopravních letadel a zaměřila se pouze na vojenskou leteckou výrobu. Další typ dopravního letadla, Saab 340, vyvinula až po dlouhých třiceti letech.

Již v průběhu druhé světové války, v únoru 1944, zahájila švédská továrna SAAB  vývoj dvoumotorového letadla, které mělo po válce  nahradit Douglasy DC-3.  Projekt původně počítal s trupem pro 24 až 32 cestujících, pohonem americkými  pístovými motory Pratt & Whitney R-2000 a příďovým podvozkem. Prototyp nového letadla označeného SAAB 90 s obchodním názvem Scandia provedl předváděcí let po Evropě, kdy navštívil Dánsko, Nizozemsko, Belgii a Švýcarsko. Případní zájemci se ale mohli dívat na letoun jen zvenčí. Jeho interiér byl zaplněn měřící aparaturou.

Zkoušky pokračovaly pomalu, firma SAAB byla totiž plně vytížena vojenskou výrobou a vývojem. Z linky SAABu sjížděli licenční stíhačky De Havilland Vampire, pracovalo se na vývoji prvního švédského proudového stíhacího letounu J-29 Tunnan.

Druhé předváděcí turné se konalo od srpna do listopadu 1948. Tentokrát byl již prototyp vybaven sedačkami v kabině cestujících a tak se potencionální zákazníci mohli svézt. Scandia navštívila celkem 11 západoevropských zemí, nalétala 37 200 kilometrů a svezla 1200 cestujících. V té době se také objevil první vážný zájemce. Švédská letecké společnost A.B. Aerotransport objednala deset sériových letadel. Šlo o letadla verze Saab 90A-2 vybavené, oproti prototypu ,výkonnějšími motory Pratt & Whitney R-2180E-1.

Třetí a poslední předváděcí turné se uskutečnilo v  roce 1949. Scandia byla vybavena přídavnými nádržemi a vydala se do Afriky. V Etiopii se na její palubě svezl císař Haile Selassie. Scandia pak pokračovala na předvádění do Súdánu a Egypta.  Další cesta vedla přes Atlantický oceán do USA, kde Scandia navštívila New York, Chicago, Los Angeles, Washington, Miami a Houston. Mezitím se přihlásil další zákazník, brazilská společnost Aerovias de Brazil, která objednala 4 letouny.

Ta také na podzim převzala první sériový letoun. V říjnu 1950 začala první Scandie přebírat společnost SAS, nástupce původního zákazníka A.B. Aerotransport.  Nasadila je na linky mezi skandinávskými státy a objednala ještě dva letouny navíc. SAAB ovšem nestíhal vyrábět, stále byl plně vytížen vojenskou výrobou. Zadal proto výrobu šesti Scandií nizozemské firmě Fokker, která naopak po válce zápasila s nedostatkem práce. Fokker vyrobil šest Scandií v roce 1954, dvě putovali do Brazílie, čtyři převzal SAS. U SASu sloužilo celkem 12 Scandií až do roku 1957, kdy byly nahrazeny americkými Convairy 440 Metropolitan. O Scandie SASu projevila zájem brazilská společnost VASP (nástupník  Aerovias de Brazil) a zařadila je do flotily. Stala se tak výhradním provozovatelem typu SAAB 90 Scandia na světě, až do roku 1965, kdy byly letouny vyřazeny. Několik jich ještě dolétalo u menších jihoamerických leteckých společností.  Celkem bylo vyrobeno 18 letadel SAAB 90 Scandia včetně prototypu. Do dnešních dnů se dochoval jediný letoun, který je vystaven v technickém  muzeu Eduardo André Matarazzo v brazilském městě Bebedouro.

foto: SAS