DOPRAVNÍ LETADLA

VFW - Fokker 614

V polovině 60tých let byla stále ještě aktuální náhrada letounů Douglas DC-3. Pokusit štěstí v této kategorii se rozhodla i německá firma VFW. Firma zjistila, že dopravci potřebují nové letadlo, které by bylo schopno ekonomicky operovat na tratích 150-500 km dlouhých. Celkový odbyt takového typu letounu se odhadoval na 1100 kusů. Firma VFW se rozhodla navrhnout malý letoun pro krátké tratě s minimálními provozními náklady a nízkou hlučností. Letoun měl poměrně velký průměr trupu, výška kabiny cestujících byla 1,92 m. (pro srovnání, výška kabiny Embraeru 145 z konce 90tých let je 1,83 m). V roce 1966 vstoupil management firmy VFW do jednání s holandským Fokkerem, který měl bohaté zkušenosti s prodejem úspěšného Fokkeru 27. Fokker v té době propagoval svůj F-28, přesto se rozhodl projekt podpořit. V roce 1968 se však firma VFW ocitla před bankrotem a projekt VFW 614 zachránila až finanční pomoc německé vlády. Práce na prvním prototypu začaly 1.8. 1968. Charakteristickým znakem tohoto prvního německého proudového dopravního letounu ( po Baade 152) bylo umístění motorů. V německých Brémách sídlící firma VFW vedená Rolfem Stüsselem vybrala nezvyklé umístění proudových motorů na pylonech nad křídlem z důvodu bezproblémového provozu VFW 614 z neupravených ploch ( zde je nebezpečí nasátí drobných částeček a kamínků). Robusní trup letounu spolu z výkonným brzdným systémem přispívali k příznivým přistávacím a vzletovým charakteristikám. Dále byl letoun vybaven pomocnou jednotkou APU (auxiliary power unit) díky které se letoun obešel bez pozemního vybavení. VFW měla na starost výrobu přední části trupu, jiná německá firma MBB měla za úkol vyrobit zadní část trupu, Fokker vyráběl křídlo a pylony motorů, belgická SABCA přistávací klapky a firma Fairey of Belgium spoilery a křidélka. Vývoj nových malých ekonomických proudových motorů svěřila VFW britskému výrobci Rolls Royce. Firma Rolls Royce slíbila upravit vojenský motor M45H Mk 501 pro civilní použití. Roll – out nového letounu se odehrál 5.4. 1971. Konsorcium VFW-Fokker v té době registrovalo 26 objednávek. Avšak Rolls Royce mezitím vyhlásil bankrot (díky známým problémům s motorem RB211 vyvíjeným pro Lockheed Tristar) a ukončil výrobu motoru M45. Problémy ale neměly konce. 1.2. 1972 havaroval druhý prototyp a v jeho troskách zahynul druhý pilot H. Bardill (první pilot a palubní inženýr se zachránili skokem padákem). Bylo zjištěno, že příčinou bylo třepetání výškovky. Letoun musel být upraven. 23.8. 1974 obdržel VFW-614 konečně povolení k provozu cestujících a 28.4. 1975 se odehrál roll-out prvního sériového letounu. Prvním zákazníkem letounu se stala dánská společnost Cimber Air, která objednala 2 letouny. Díky zdlouhavému vývoji však zájem o VFW-614 opadl. Francouzský dopravce TAT objednal 8 letounů, ale převzal jen 2, první v dubnu 1976. Posledním zákazníkem bylo německé vojenské letectvo Luftwaffe, které převzalo 3 letouny pro dopravu VIP osob. Firma plánovala vývoj prodloužené verze VFW-614-200 pro 56 cestujících avšak neuskutečnil se, stejně jako plánovaná licenční produkce VFW-614 v Rumunsku. Výroba zajímavého letounu VFW-614 skončila v roce 1978 z důvodu nezájmu zákazníků…

  (foto: © Michael Eggenschwiler)

 

Rozpětí 21,50 m
Délka 20,60 m
Výška 7,84 m
Max. vzletová hmotnost 18,6 t
Cestovní rychlost 700 km/h
Dolet 667 km
Max. počet cestujících 44
Počet členů posádky 2
Motory 2x Rolls - Royce M45H, tah po 33,8 kN

 

V současnosti (2002) je v provozu pouze letoun využívaný německým leteckým zkušebním ústavem DLR

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit