DOPRAVNÍ LETADLA

Xian MA-60

Počátky typu Xian MA-60 sahají až do šedesátých let dvacátého století. V té době Čína zakoupila v SSSR 40 turbovrtulových Antonovů An-24 jako náhradu Iljušinů Il-12 a Il-14.  V průběhu šedesátých let se vztahy mezi SSSR a Čínou  ale prudce zhoršily a tak se Číňané museli spolehnout na vlastní síly. Bylo rozhodnuto vyrábět kopie Antonovů 24 ve verzích B (civilní) a  T (vojenská transportní). Výrobou byl pověřen letecký institut v Xianu, která zahájil v roce 1966 přípravu výrobu. První prototyp kopie označené Xian Y-7 poprvé vzlétl 25.12.1970. Do programu výroby Y-7 ovšem zasáhla tzv. kulturní revoluce, která vrhla Čínu o deset let zpět ve všech průmyslových odvětvích.  Práce na Y-7 tak mohli být obnoveny až po smrti Mao Ce Tunga v roce 1976. V roce 1977 byly zahájeny certifikační zkoušky, letoun se ovšem potýkal s málo výkonnými motory WJ-5A. To bylo kopie sovětských Ivčenko AI-24, dosahovala sice stejného výkonu 1902 kW, ale prázdný Y-7 byl oproti An-24 o 500 kg těžší. Číňané tedy vyvinuli výkonnější verzi WJ-5A-1 o výkonu 2162 kW, která již stačila k bezpečnému provozu. První sériový Y-7 byl dodán čínskému vojenskému letectvu v roce 1984. To převzalo pouze asi 30 letadel, dalo totiž přednost letounu Y-8, což byla kopie Antonovu An-12. 62 letadel civilní verze převzala státní společnost CAAC. Tyto kopírované letouny již odpovídali modernějšímu Antonovu An-24RV a byly vybaveny 52 sedadly pro cestující.

Závod v Xianu poté připravil exportní verzi označenou Y-7-100. Na vývoji verze -100 spolupracoval závod v Xianu s Hong-Kongskou společností HAECO, která zajišťovala montáž moderní západní avioniky, která umožnila snížit počet členů letové posádky z 5 osob na 3. Křídla byla nově vybavena winglety, které  umožnily lehce snížit spotřebu letounu. Y-7-100 se sériově vyráběly od roku 1986 a vzniklo okolo 50 letadel. 

Další vývojovou verzí se stala Y-7-200A. Její první prototyp vzlétl v roce 1995. Letoun doznal značných změn. Byl již vybaven americkými motory Pratt and Whitney PW127J o výkonu 2147 kW, americkými vrtulemi Hamilton Sunstrand 247 s šavlovými listy. Nová avionika již umožnila pilotovat letoun pouze dvoučlenné posádce. Rovněž byla modifikována příď letounu a nejde nepoznat, že s při této modernizaci Číňané inspirovali kanadským De Havillandem DHC-8. Také byl prodloužen trup o 74 cm a tím pádem navýšena kapacita až na 60 osob. Co na letounu ubylo, byly winglety. První letadlo převzala čínská společnost ACA v roce 1999.

 A konečně v roce 2000 spatřil světlo světa Xian MA-60 (Modern Ark).  Jeho prototyp poprvé vzlétl 12.3.2000 a tentýž rok byl letoun certifikován k provozu s cestujícími.  MA-60 měl zesílenou konstrukci, větší dolet a opět modernější avioniku a nové čtyřlisté vrtule Hamilton.  Kabina cestujících byla vybavena novými obdélníkovými okénky západního standartu. Číňané usilovali o získání západní certifikace pro provoz letounů MA-60 což se jim však kvůli nedostakům nepodařilo. Přesto se jim podařilo díky příznivé ceně prodat do zemí třetího světa několik desítek MA-60.  První letoun převzala čínská společnost Sichuan Airlines v srpnu 2000. Letadla byla mimo několika čínským společnostem dodána také do Zimbabwe, Zambie, Laosu, Konga, Filipín, Indonésie, Tadžikistánu, Bolívie a Myanmaru a dalších. Největší objednávku uskutečnila indonéská společnost Merpati Nusantara, která objednala 15 MA-60 jako náhradu BAe ATP. Zatím jí bylo dodáno 14 letadel. 4 MA-60 byly dodány filipínské Zest Airways, která s nimi ale byla nespokojena a vrátila je výrobci.

 Poslední vývojovou verzí je zatím MA-600. Ta poprvé vzlétla v září 2008. Opět byla modernizována avionika a kabina cestujících byla modernizována ve stylu odpovídajícímu moderním turbovrtulovým letadlům typů Dash 8 nebo ATR.  Zahraničním zákazníkům byla poprvé nabídnuta na aerosalonu v Dubaji v roce 2011. I když MA-600 koncepčně patří do padesátých let minulého století, daří se ho prodávat kvůli nízké ceně, která činní 16 milionů dolarů. Ceny konkurenční letounů jsou o třídu výše  – ATR 42-600 – 20 milionů dolarů, Bombardier Dash 8 -400 dokonce 30 milionů. Do konce roku 2013 výrobce údajně obdržel 158 objednávek na letoun MA-600.







Xian MA-60 laoské společnosti Lao Airlines (foto: © Wim Callaert)



  Y-7 Y-7-200A  MA-60   MA-600
Rozpětí  29,20 m  29,20 m  29,20 m 29,20 m
Délka  23,71 m  24,45 m  24,71 m 24,71 m 
Výška  8,55 m  8,55 m  8,86 m 8,86 m 
Max. vzletová hmotnost  21,8 t  21,8 t  21,8 t 21,8 t 
Cestovní rychlost  423 km/h  423 km/h  430 km/h 430 km/h 
Dolet  1982 km  1982 km  1600 km  1600 km
Max. počet cestujících  52  56  60  60
Počet členů posádky  5  3  2  2
Motory 2x Wongan
WJ-5A, výkon po 2080 kw
2x Pratt & Whitney PW127J,
výkon po 2148 kW 
2x Pratt & Whitney PW127J,
výkon po 2148 kW  
2x Pratt & Whitney PW127J,
výkon po 2148 kW  


Uživatelé MA-60/MA-600 v roce 2014:

Lao Airlines (4), Myanma Airways (3), Nepal Airlines (1), Air Congo (4), Tajik Air (1), Real Tonga (1), Air Zimbabwe (2),  East Horizon (1), Air Burundi (1), Camair (1), Massawa Airways (1), Merpati Nusantara (14), China United (1), Okay Airways (11), Joy Air (8), YingAn Airlines (1)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit