DOPRAVNÍ LETADLA

Pilatus PC-12

V roce 1989 ohlásila švýcarská firma Pilatus zahájení vývoje malého jednomotorového turbovrtulového letounu pro přepravu cestujících i nákladu. Na počátku vývoje bylo záměrem výrobce konkurovat americké Cessně 208 Caravan. Ta slavila úspěch především u americké kurýrní společnosti FEDEX, která ji odebírala po stovkách.   

Postupem času, ale bylo jasné, že se rodí poněkud jiný letoun. Cessna 208 byl hornoplošník s pevným podvozkem, švýcarský výrobce zvolil dolnoplošnou koncepci se zatahovacím podvozkem. A nejen to cestovní rychlost měla dosahovat 500 km/h. Cessna Caravan létala „jen“ 341 km/h. Kvůli vysoké cestovní rychlosti padla volba pohonné jednotky na nejsilnější verzi turbovrtulového motoru Pratt & Whitney PT-6A-67B o výkonu 895 kW se čtyřlistou vrtulí Hartzell.

Pilatus si tedy vyhlédl jiného konkurenta a to rovněž amerického - Beechcraft Super King Air B-200. A nebyla to rozhodně slabá konkurence. Beechcraft B200 byl dvoumotorový a dosahoval cestovní rychlosti 536 km/h. Pilatus ovšem konkuroval poloviční pořizovací cenou a kvůli jednomu motoru i polovičními provozními náklady.

Prototyp PC-12 vzlétl 31.5.1991. Certifikace pro provoz s cestujícími se ale protahovala. Pilatus předělával křídlo a to nové vybavil svislými winglety.  Ke schválení k provozu tak došlo až v polovině roku 1994.  Výrobce původně očekával celkovou poptávku okolo 400 letadel, zájem však daleko předčil jeho očekávání.  V roce 2014 již bylo zákazníkům předáno přes 1300 letadel PC-12.

Prvním zákazníkem se stala australská organizace Royal Doctor Flying Service, která objednala 36 PC-12 jako náhradu GAFů Nomad. Pak se PC-12 prosadil zejména v USA, kam bylo dodáno několik stovek letadel.  Byla  používána především firmami pro přepravu managementu, ale i soukromými vlastníky.

Ve druhé polovině devadesátých let však došlo v některých zemích ke změně leteckých předpisů, které umožnily provozovat na linkách pro komerční přepravu cestujících pouze jednomotorová letadla. Týkalo se to zejména USA, Austrálie, Brazílie a Kanady. To otevřelo nové trhy pro PC-12. Do flotil ho zařadilo několik malých amerických a kanadských společností.

V roce 2006 představil výrobce modernizovanou verzi PC-12 NG (Next Generation). Modernizace spočívala především v zástavbě nové avioniky a kokpitu s čtyřmi multifunčními displeji. Do letounu byl rovněž instalován vylepšený motor Pratt & Whitney Canada PT6A-67P. K certifikaci PC-12NG došlo v roce 2008 a do roku 2014 již bylo dodáno přes 200 letadel této verze.



Pilatus PC-12 patřící americké firmě EMPIREAIR (foto: Greg Goebel)


 

PC-12

PC-12NG

Rozpětí

16,23 m

16,28 m

Délka

14,40 m

14,40 m

Výška

4,26 m

4,26 m

Maximální vzletová hmotnost

4 740 kg

4 740 kg

Cestovní rychlost

500 km/h

519 km/h

Dolet

2 804 km

2 890 km

Počet cestujících

9

9

Počet členů letové posádky

1-2

1-2

Motory

1 x Pratt & Whitney PT-6A-67B o výkonu 895 kW

1 x Pratt & Whitney PT-6A-67P o výkonu 895 kW




Komentáře   

0 #1 Jan Průža 2017-08-09 09:08
Dobrý den, Někde jsem se dočetl, že u zrodu Pilátuse byl český konstruktér?
Citovat | Ohlásit správci

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit