Na sklonku druhé světové války vznikl ve Velké Británii tzv. Brabazonův výbor. Byl to poradní orgán, který doporučoval, jaké druhy letadel se mají pro očekávaný poválečný rozvoj civilního letectví konstruovat. Mezi ty relativně zdařilé patřil hornoplošník Airspeed AS-57 Ambassador, v padesátých letech hlavní letoun na evropských linkách společnosti British European Airways (BEA. Brabazonův výbor doporučil konstrukci takového letounu pod pořadovým číslem IIA (IIB byl Vickers Viscount) a předpokládal, že to bude poválečná náhrada za DC-3 se stejnou kapacitou (21 cestujících). Konstrukční tým firmy Airspeed však projevil více prozíravosti než výbor lorda Brabazona. Rozhodl se zvýšit počet cestujících na dvojnásobek a dopravovat je v přetlakové kabině. Vysokou ekonomiku provozu měla zaručit také vysoká cestovní rychlost. Prototyp AS-57 vzlétl poprvé 10.7. 1947. Byl to velmi ladný hornoplošník s pozoruhodně tvarovaným trupem a trojitými svislými ocasními plochami. Motory byly dvouhvězdicové osmnáctiválce Bristol Centaurus 130 po 1 815 kW. Veřejnosti se prototyp poprvé představil v září 1947 na výstavě britské letecké techniky v Radlettu. Neměl však ještě přetlakovou kabinu. Tímto zařízením byl vybaven až druhý prototyp zalétaný 26.8. 1948 a poháněný motory Centaurus 630 po 1 911 kW. Průřez trupu byl v té době novinkou, protože se skládal za dvou křivek přičemž poloměr zakřivení podlahové části byl větší. K dalším novinkám patřily integrální palivové nádrže, pololaminární profil křídla apod. S AS-57 byly ale potíže. Projevily se pevnostní závady na potahu křídla a bylo nutno mnoho měnit a zkoušet. Ještě jiná okolnost vedla ke zpoždění vstupu Ambassadoru na linky. BEA váhala při uzavření zakázky, hledala jiné typy, laborovala mezi pístovými a turbovrtulovými řešením a neposkytovala Airspeedu záruky dostatečné zakázky, aby se vyplatilo zahájit sériovou výrobu. Tím firma přišla o dosti vážné zahraniční zájemce. Když se konečně BEA rozhodla, zněla její objednávka jen na 20 letounů. Byly v provedení Ambassador 2 s motory Centaurus 661 po1 985 kW a kabinou pro 47 cestujících. BEA převzala svůj první letoun 22.8. 1951. První pravidelný let vedl 13.3. 1952 z Londýna do Paříže. Ambassadory se posléze objevily na většině evropských linek BEA. Zdlouhavý vývoj AS-57 se však přece jen projevil nepříznivě. Mezitím totiž Ambassadoru vyrostla nepřekonatelné konkurence v podobě turbovrtulového Vickersu Viscount. V roce 1957 se Viscountu podařilo vytlačit většinu AS-57 z linek BEA. Ambassadory se pak dostávaly do služeb k menším společnostem, kde vydržely ve službě až do sedmdesátých let.

( převzato z knihy V. Němečka - Dvoumotorová pístová dopravní letadla, Atlas letadel svazek 4, Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1984)

Letoun Airspeed Ambassador se nechvalně proslavil leteckou havárií v Mnichově. Dne 6.2.1958 se zde po startu zřítil stroj BEA (registrace G-ALZU) přepravující tým Manchesteru United, v jeho troskách zahynulo 23 osob z toho 7 hráčů. Poslední dochovaný Ambassador (registrace G-ALZO) je vystaven v Imperial War Museu v anglickém Duxfordu