Dvoumotorový turbovrtulový nákladní Antonov An-32 byl navržen jako pokračovatel úspěšného typu An-26. Poprvé se An-32 dostal do vzduchu v roce 1976 a zaujal nezvyklým umístěním motorů Ivčenko AI-20M. Větší průměr vrtulí si totiž vynutil nadsazení motorů nad křídlo, což však přineslo také menší výhodu v ochraně motorů a vrtulí před odlétávajícími kamínky při vzletu z neupravených drah. Byly také překonstruovány vnější části křídla, náběžná hrana a vodorovné ocasní plochy. Díky novým výkonným motorů může An-32 vzlétat z letišť ve velké nadmořské výšce. Letoun má stejně jako An-26 sklopnou zadní rampu, která se může podsunout pod trup. An-32 je určen především pro vojenské účely a proto má na bocích kabiny instalovány sklopné lavice pro 42 výsadkářů. Prvním civilním odběratelem An-32 byl pochopitelně Aeroflot, ale po pádu železné opony se dostal i k jiným dopravcům. Je populární zejména v Jižní Americe, kde je velký počet letišť ve vysoké nadmořské výšce. Po rozpadu SSSR převzal výrobu An-32 kyjevský závod Aviant. V polovině devadesátých let firma nabídla modernizovanou verzi An-32V-200 s doletem prodlouženým o 600 km, avionikou americké firmy Collins, modernizovanými motory Ivčenko AI-20D-5M umožňující zvýšit hmotnost přepravovaného nákladu o 800 kg. V roce 1997 výrobce také nabídl verzi An-32P Firekiller určenou k hašení požárů vybavenou na bocích trupu velkými nádržemi. Největším uživatelem An-32 (kromě dopravní pobočky výrobce Aviant) bylo peruánské vojenské letectvo (Fuerza Aera del Peru) s 11 provozovanými stroji.
Díky výkonným motorům může Antonov An-32 vzlétat z letišť v nadmořských výškách až 4500 metrů nebo při teplotách blížících se 50°C.
(foto: © Oleg V. Belyakov, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=27378077)
| verze V | |
| Rozpětí | 29,20 m |
| Délka | 23,70 m |
| Výška | 8,75 m |
| Max. vzletová hmotnost | 28,5 t |
| Cestovní rychlost | 530 km/h |
| Dolet | 2200 km |
| Max. počet cestujících | |
| Počet členů posádky | 3 |
| Motory | 2x Ivčenko AI-20D-5M, výkon po 3862 kW |
Komerční provozovatelé An-32 v roce 2000:
Star Up (3), Aviaobshchemash (1), Barguzin (1), Knaapo (2), Naz Sokol (1), Rosvertol (1), Sibaviatrans (2), Sibirinteravia (1), Tankt (2), Centralafrican Airlines (1), Aerotrans (2), Antonov Airlines (2), Constanta Airlines (3), Aerosegovia (1), Africa Cargo Air (1), Alada (3), Valan (2), Caricarga (2), Stela )1), Aviant (13), Aviakompania Transavia (1), Azerbaijan Airlines Cargo (1), Africa West (1), Malift Air (1), Armenian Airlines (1), Renan (2), Atlant Aerobatics (1), Sibir Airlines (1), Saep (2)