V 70.letech minulého století slavila brazilská firma Embraer úspěch s typem 110 Bandeirante. Neusnula ale na vavřínech a rozhodla se svůj výrobní program inovovat. Nové letouny měly vynikat propracovanou aerodynamikou, při výrobě se měly uplatnit nové technologie, zejména chemické obrábění potahových materiálů. Další novinkou měla být přetlaková kabina cestujících. Tu letoun EMB-110 Bandeirante postrádal a některé potencionální zákazníky tento fakt odradil od koupě.
Projekty nových letounů Embraer sjednotil do řady označené EMB-12X. Měly mít shodnou konstrukci draku s možností vsazovat do trupu menší či větší sekce, takže by mohly vznikat stroje s různou kapacitou kabiny cestujících. Úměrně tomu se mohlo upravovat rozpětí a nosná plocha křídla.
Jako pohon byly vybrány kanadské motory Pratt & Whitney PT6A. Varianta a výkon motorů měly odpovídat délce a nosnosti různých typů EMB-12X. Jednotlivé typy měly být označeny podle brazilských řek.
První letounem této řady se stal typ EMB-121 Xingu. Poprvé se vznesl do vzduchu 10.10.1976. Byl to dopravní první stroj s přetlakovou kabinou, který byl v Brazílii vyroben. EMB-121 měl převzatá zkrácená křídla z typu Bandeirante. Dále z typu EMB-110 pocházel podvozek a gondoly motorů. Nový byl trup pro maximálně 9 cestujících a dva piloty vybavený toaletou. Za motory byly zvoleny PT6A-28 o výkonu po 507 kW.
První sériový stroj převzala brazilská stáj Formule 1 Copersucar - Fittipaldi. Do konce roku 1978 bylo vyrobeno ještě 8 sériových Xingu z nichž 6 pro brazilskou armádu. Dalším zákazníkem Xingu se stala brazilská společnost Lider Taxi Aereo, která objednala 7 letadel. Od roku 1981 byly dodávány letouny verze Xingu II, které měly prodloužený trup o 0,84 metru. Měly také výkonnější motory PT6A-42 o výkonu po 552 kW. O Xingu II projevilo velký zájem francouzské vojenské letectvo, které objednalo 41 kusů pro výcvik posádek vícemotorových letounů. První stroj převzalo v roce 1983 a Xingu nahradily ve službě Dassaulty MD-312 Flamant.
Výroba Embraerů 121 Xingu byla ukončena v roce 1987. Celkem bylo vyrobeno 106 letadel, z čehož 51 bylo exportováno. Záměr výrobce prorazit v segmentu obchodních letounů a konkurovat americkým Beechcraftům B-200 King Air se příliš nezdařil. S obchodními letadly se Embraer dostal na výsluní až o dvě desítky let později s typy Legacy a Phenom.
V roce 2014 se rozhodlo francouzské vojenské letectvo 23 kusů svých Xingu II zmodernizovat a počítá s nimi ve službě až roku 2025.
Jeden letoun EMB-121 Xingu používala i letecká škola belgické letecké společnosti SABENA
foto: Pedro Aragão, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29023770
| Xingu 2 | |
| Rozpětí | 14,83 m |
| Délka | 12,25 m |
| Výška | 4,74 m |
| Maximální vzletová hmotnost | 6140 kg |
| Cestovní rychlost | 380 km/h |
| Dolet | 1630 km |
| Počet cestujících v typické konfiguraci | 7 |
| Počet členů letové posádky | 2 |
| Motory | 2x Pratt & Whitney PT6A-42, výkon po 552 kW |
Zdroj: V.Němeček - Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla