Historie zatím největšího létajícího konvertoplánu se začala psát v roce 1957, kdy byl konstrukčním kancelářím Mil a Kamov zadán úkol navrhnout a vyrobit nové těžké vrtulníky. Zatímco Mil vyvinul stroj tradiční koncepce označený Mi-6, Kamov představil stroj úplně nové koncepce – konvertoplán. Jednalo se kombinaci vrtulníku a tradičního letounu.  Nový stroj měl velké křídlo na jehož koncích byly nosné rotory. Na koncích křídla byly rovněž dva turbohřídelové motory typu Kuzněcov D-25VK (TV-2) o výkonu po 4050 kW, které poháněly jak nosné rotory, tak při letu vpřed i tažné vrtule.

Tyto motory poháněly v turbovrtulové verzi prototyp palubního stíhače Tupolev Tu-91 a staly standartní pohonnou jednotkou vrtulníků Mi-6.

U Kamovova typu, označeného Ka-22 Vintokryl (v ruštině „otáčivé křídlo“), byl celý výkon motorů předáván ve vrtulníkovém režimu na nosné rotory, v letadlovém režimu byl pak celý výkon předáván na vrtule. Značně složitý byl systém transmisí a spojek, který umožňoval při výpadku jednoho z motorů otáčení obou nosných rotorů nebo vrtulí.

Prototyp Ka-22 se poprvé vznesl dne 15.8.1959. Konvertoplán byl ale značně nestabilní a tak celých dalších 10 měsíců pracovali konstruktéři a zkušební piloti na zlepšení jeho ovladatelnosti. Ka-22 totiž zpočátku vůbec nedokázal klidně viset, podélné a vertikální setrvačné síly způsobovaly potíže. Proudění vzduchu na koncích listů nosných rotorů při rychlém dopředném letu  dosahovalo nadzvukové rychlosti a vyluzovalo zvuk podobný palbě z těžkého kulometu. Tento zvuk se poté podařilo díky několika konstrukčním opatřením omezit.

Veřejnosti byl Ka-22 poprvé předveden na leteckém dnu v Tušinu v roce 1961. Ohromoval zejména svou velikostí. Vnitřní rozměry nákladního prostoru o rozměrech 17,9 x 3,4 x 2,8 metru byly srovnatelné s transportními letadly Antonov An-12. Ka-22 ustanovil několik světových rekordů, které však neměly  praktické využití. Jednalo se například o náklad vynesený do výšky 2000 metrů o hmotnosti 16 485 kg.

Celkem byly vyrobené 3 letové prototypy Kamovu Ka-22 z nichž 2 havarovaly. První z nich 22.8.1962. V ten den vzlétly dva Kamovy 22 z Taškentu a zamířily do Moskvy, kde se měly podrobit armádním testům. Při mezipřistání v Kazachstánu, u města Džusaly, se však jeden z letounů stočil doleva a přešel do pádu. Při havárii zahynula šestičlenná posádka. Příčinou havárie byla závada na systému, který zajišťoval rovnoměrné otáčení obou rotorů. Po havárii byl do zbylých dvou prototypů instalován autopilot pro usnadnění poměrně složité pilotáže.

Testy pak po dva roky pokračovaly, ale 12.8.1964 došlo k další havárii. Třetí prototyp tehdy vzlétl jako klasický dopravní letoun k dalšímu z řady zkušebních letů. Po dosažení rychlosti 310 km/h se Ka-22 najednou zatočil doprava provedl obrat o 180°. Kapitán Garnajev se domníval, že problém je v nastavení úhlu vrtulových listů. Systém řízení tažných vrtulí, ale selhal a letoun přešel do pádu. Tři členové zkušební posádky se zachránili seskokem na padáku, zbylí dva zahynuli v troskách. Zkoušky Ka-22 byly poté okamžitě ukončeny. Vrtulníky Mi-6 se již v té době sériově vyráběly a ukončení zkoušek Ka-22 bylo v nedohlednu. Zbylý letový prototyp byl po několika letech sešrotován.



Foto: © http://www.russianhelicopters.aero/

 

Průměr nosných rotorů  22,50 m
Délka 27,00 m
Výška 2,80 m
Maximální vzletová hmotnost 42 500 kg
Cestovní rychlost  356 km/h
Dolet 450 km
Maximální náklad 16 500 kg
Počet členů letové posádky 5
Motory 2x Kuzněcov D-25VK (TV-2), výkon po 4050 kW