PROTOTYPY

Convair Model 39 (R2Y)

Za druhé světové války vyrobila americká firma Convair (Consolidated – Vultee) celkem 19 256 kusů bombardéru B-24 Liberator. Po skončení války se snažila využít tyto zkušenosti i výrobní linku, aby se uplatnila i na civilním trhu.  První kroky k tomu vykonala již v posledních měsících 2. světové války, kdy u ní americké námořní letectvo objednalo těžký dopravní letoun označený R2Y-1. Pro jeho konstrukci použila firma Convair nosný systém bombardéru Liberator, tedy hornoplošné křídlo se čtyřmi motory Pratt Whitney R-1830 Twin Wasp a hlavními podvozkovými nohami zatahovanými směrem od trupu ke koncům křídel. Ocasní plochy byly převzaty od námořního hlídkového letounu PB4Y-2 Privateer. Trup však byl celý nový, poměrně dlouhý s podlahou těsně u země a válcovitou přední částí podobně jako u Boeingu 377, vycházejícího rovněž z bombardéru B-29 Stratofortress. Letoun řídila tříčlenná posádka, v trupu bylo místo pro 48 cestujících nebo 8390 kg nákladu. Prototyp nového letounu označeného Convair 39 (neboli R2Y-1) vykonal první let dne 15.4.1945. Ovšem jen několik měsíců poté o něj přestalo mít námořní letectvo zájem a tak Convair začal nabízet jeho civilní verzi leteckým společnostem. Nenašel však žádného zákazníka. Prototyp v nákladním provedení byl pronajat American Airlines, které ho  3 měsíce používaly pro dopravu čerstvého ovoce a zeleniny z Kalifornie na východní pobřeží USA. American Airlines Convair 39 vrátily po 3 měsících výrobce. Další zákazníky Convair nenašel. Ekonomika provozu Modelu 39 totiž zaostávala za konkurenčními Douglasy DC-4. Po válce bylo také plno dopravních letadel rozprodáváno za výhodné ceny z armádních přebytků, což bylo pro letecké dopravce lákavější, než nové stroje.

Rozpětí  33,55 m
Délka 27,45 m
Výška   
Maximální vzletová hmotnost 29 000 kg
Cestovní rychlost  380 km/h
Dolet 6400 km
Maximální počet cestujících 48
Počet členů letové posádky 4
Motory 4x Pratt Whitney R-1830 Twin Wasp, výkon po 900 kW
 

You have no rights to post comments