PROTOTYPY

Shanghai Y-10

Po komunistické revoluci v roce 1949, se čínský letecký průmysl nacházel velmi vzdálen za vyspělými státy. Až v roce 1959 vzlétl první letoun, který se dal srovnat s ostatními dobově vyráběnými letadly podobných parametrů. Byl to bombardér Xian H-6, což byl licenčně vyráběný sovětský Tupolev Tu-16. V té době již byly v Číně také licenčně vyráběny různá sovětská stíhací letadla. Dopravní letadla byla nakupována v Sovětském svazu. Až v roce 1970 projevila komunistická strana touhu po vlastním velkém dopravním letadle. Rozhodnutí zahájit stavbu letadla padlo v roce 1973, vývoj dostal za úkol Výzkumný ústav letectví v Šanghaji.  Ten navrhl čtyřmotorový dolnoplošník s čtyřmi motory zavěšenými na pylonech pod křídly označený Y-10. Byl velmi podobný Boeingu 707, některé prameny tvrdí, že se jednalo o jeho kopii, jiné že Číňané koupili od Sovětů plány na nikdy nerealizovaný projekt Tupolev 156. To měla být platforma pro vojenské tankovací, AWACS, námořní hlídkové a transportní letadla, založená na čtyřmotorovém proudovém letadle, také podobném jeho americkému protějšku C-135, vojenské verzi Boeingu 707. Později bylo označení Tu-156 použito pro modifikovaný Tu-154 poháněný zkapalněným dusíkem. Čínský letecký průmysl té doby, ale neuměl pro tak velký letoun vyrobit dostatečně výkonné motory. Padlo tedy rozhodnutí použít americké Pratt and Whitney JT3D-7. Čínská státní letecká společnost CAAC totiž od roku 1972, kdy po Nixonově návštěvě Číny došlo k uvolnění vztahů mezi USA a Čínou, provozovala několik Boeingů 707-300, poháněných těmito motory.  Pro tyto letadla bylo rovněž dodáno několik náhradních motorů a právě ty byly použity jako pohonné jednotky prototypu nového čínského projektu Shanghai Y-10.  Pro sériová letadla již měly být k dispozici čínské motory Shanghai WS8. Maximální kapacita letadla měla být, podobně jako u Boeingu 707, 179 cestujících.

První prototyp pro statické testy vyjel z šanghajského závodu v září 1976.  Letový prototyp se poprvé vznesl až 26.9.1980. Vykonal během 4 let celkem 130 letů po různých čínských městech například do Pekingu, Hefei, Harbinu, Urumči, Guangzhou, Kunmingu, Chengdu, Lhase. Nejdelší let, který Y-10 vykonal, měřil 3600 km, což velmi zaostávalo za uvažovaným maximálním doletem 8300 km. Letový prototyp byl v roce 1984 odstaven a později umístěn v leteckém muzeu v Pekingu. Projekt Y-10 byl definitivně ukončen v roce 1985, ale první tendence pro ukončení již byly naznačeny dávno předtím v důsledku politických změn v Číně.  Hlavním problémem Y-10 byla jeho extrémně velká hmotnost. Díky tomu měl malý dolet i cestovní rychlost a byl v civilním provozu prakticky nepoužitelný. Žádná čínská ani jiná letecká společnost o něj neprojevila zájem, také proto že se v osmdesátých letech jednalo již o zastaralou koncepci.  Pro čínský průmysl, ale znamenal přínos, hlavně ve zkušenostech s vývojem a výrobou velkého dopravního letadla, který pak použil při dalších projektech.

 

 

 Shanghai Y-10


Propagačního video
   

 

Rozpětí 42,24 m
Délka 42,93 m
Výška 13,42 m
Max. vzletová hmotnost 110 t
Maximální rychlost 639 km/h
Předpokládaný dolet 8300 km
Max. počet cestujících 179
Počet členů posádky 5
Motory 4x Pratt & Whitney JT3D-7, tah po 84,7 kN

 

 

 

 



You have no rights to post comments