PROTOTYPY

Bristol Brabazon

Jestli bychom hledali největší omyly britského leteckého průmyslu, určitě mezi nimi bude Bristol Brabazon. Počátky vývoje tohoto kdysi největšího dopravního letadla sahají do roku 1942, kdy byla zformována tzv. Brabazonova komise (podle jejího předsedy lorda Brabazona). Komise se měla zabývat poválečným vývojem letecké dopravy. Na její doporučení vznikly, jak úspěšné typy, jako Vickers Viscount, tak naprosté propadáky. Tím byl právě typ Bristol Type 167 Brabazon. Vzniknul na základě požadavků komise na velký dálkový letoun určený pro transatlantické linky. Firma Bristol si v té době pohrávala se studií dálkového bombardéru o doletu 8000 km, s nákladem 15 tun pum. Měl být poháněn 8 motory, které by roztáčely 4 vrtule. Tudíž jenom modifikovala trup a nabídla studii do soutěže. Bristolovýchtyp byl vybrán jako vítěz a tak v roce 1944 Brabazonova komise objednala stavbu dvou prototypů. Podmínkou byl velmi rozměrný trup. Komise se totiž domnívala, že na dálkových letech bude pro zachování minimálního pohodlí potřeba alespoň 6m3 místa pro každého cestujícího (to je zhruba objem celého interiéru Škody Octavia i s kufrem). Díky tomuto požadavku musel Bristol navrhnout trup o průměru 8 metrů (o 1,5 metru více, než Boeing 747 Jumbo Jet) s horní i dolní palubou. V něm mělo být 80 lehátek pro cestující, jídelna a kino se 37 osmi sedadly. Konstrukční práce byly zahájeny v říjnu 1945 v závodě Filton. Firma Bristol musela kvůli výrobě postavit novou gigantickou montážní halu a prodloužit přistávací dráhu na firemním letišti z 800 na 2440 metrů. První prototyp byl poháněn osmi pístovými 18ti válci Bristol Centaurus o celkovém výkonu 14 880 kW, které vždy po dvou roztáčely čtyři vrtule.  V roce 1946 bylo rozhodnuto o výrobě druhého prototypu poháněného 8 turbovrtulovými motory Bristol Proteus. Tím by se snížila hmotnost letounu  o 4540 kg a naopak zvýšila cestovní rychlost o 110 km/h.

První prototyp poháněný motory Centaurus vykonal motorovou zkoušku v prosinci 1948 a 4.9.1949 se poprvé vznesl do vzduchu. V roce 1950 byl předveden na aerosalonu v britském Farnborough a o rok později na aerosalonu v Paříži. Ve finální verzi měl dopravovat 100 cestujících na vzdálenost 8900 km. Certifikace k provozu se však protahovala, Bristol type 167 Brabazon měl problémy s uložením motorů,  a tak hlavní potenciální zákazník britská společnost BOAC ztratila o Brabazon zájem. Tedy přesněji řečeno, ztratila ho již dříve, ale kontrukční problémy byly dobrou záminkou. Poválečná dálková letecká doprava se totiž ubírala jiným směrem, než se Brabazonův výbor domníval. Dopravci požadovali rychlé a ekonomické letouny a ne luxusní mastodonty jakým Bristol type 167 bezpochyby byl (pro srovnání s dnešními letouny, byl přibližně stejně veliký jako Boeing 767 nebo Airbus 300). Jelikož se nedostávalo žádných, ani potencionálních zákazníků, rozhodla se britská vláda v roce 1952 dále nefinancovat stavbu druhého prototypu a v říjnu 1953 ukončit projekt Bristol Brabazon úplně. Než dospěla k tomuto prozření stál jí projekt Brabazon 6 milionů liber. Oba prototypy byl nakonec prodány do šrotu za 10000 liber. Několik částí letadla se ale zachovalo a jsou vystaveny v muzeu v Bristolu a v National Scottish museum of flight v East Fortune.

Prototyp Bristolu Brabazon v letu, doprovází ho Bristol 170


Rozpětí  70,00 m
Délka 54,00 m
Výška  15,00 m
Maximální vzletová hmotnost 130 t
Cestovní rychlost  400 km/h
Dolet 8900 km
Maximální počet cestujících 100
Počet členů letové posádky 6
Motory 8x Bristol Centaurus, výkon po 1860 kW




You have no rights to post comments