PROTOTYPY

Francouzská firma Breguet zahájila v první polovině padesátých let minulého století vývoj vojenského transportního letounu s vlastnostmi STOL – čili krátkého vzletu a přistání. Nový letoun byl označen Br-940 a dokázal přistát i vzlétnout na skutečně extrémně malé ploše. Potřebná dráha při vzletu dosahovala 190 metrů, na přistání potřeboval letoun dokonce pouze 120 metrů.  Těchto výkonů bylo docíleno díky systému ohybu vrtulového proudu. Na poměrně krátkém křídle byly rozloženy čtyři turbovrtulové motory, tak aby jejich vrtule rovnoměrně omývaly celou nosnou plochu. Na odtokové hraně křídla byly umístěny rozměrné vztlakové klapky, které ve vysunuté poloze zakřivovaly profil křídla. Při jejich vysunutí při vzletu se na ně začal působit vrtulový proud a výrazně vzrostl vztak. Díky tomu se letoun dokázal velmi rychle odlepit od země. Naopak při přistání působily plně vysunuté klapky jako aerodynamické brzdy.  

Prototyp demostrátoru nového letounu vzlétl 21.5.1958. Byl poháněn motory typu Turboméca Turmo II. Dokázal velmi strmě klesat i stoupat, na přistání prázdnému letounu stačila dráha o délce 35 metrů, pro vzlet dráha o délce 60 metrů. Letoun se líbil francouzské vládě, která se rozhodla zasubvencovat stavbu druhého prototypu. Ten byl označen Br-941 a poprvé vzlétl 1.6.1961. Vyznačoval se robusním trupem pro 57 cestujících. Byl však ve vojenské verzi se zadní nákladovou rampou.

K pohonu sloužily čtyři turbovrtulové motory Turboméca Turmo IIID o výkonu po 882 kW. Motory byly pomocí hřídelů uvnitř křídla navzájem propojeny. Hřídele umožňovaly zachovat stejné otáčky všech čtyř třílistých vrtulí o průměru 4,5 metru. Francouzská vláda poté objednala výrobu čtyř prototypů, které byly vyrobeny do konce roku 1968. Poté probíhaly zkoušky Br-941 ve francouzském vojenském letectvu - Armée de l'air.

Již od roku 1964 však nabízel výrobce civilní přetlakovou verzi označenou Breguet Br-942.  O její licenční výrobu projevila zájem americká firma McDonnell, která si zapůjčila jeden z prototypů Br-941S. Letoun předváděla americkému vojenskému letectvu USAF, ale to o něj neprojevilo zájem.  V roce 1968 si již McDonnell Douglas zapůjčil druhý z prototypů, který byl již upraven na civilní verzi Br-942. Americký výrobce si letoun označil jako MD-188 a předváděl ho leteckým společnostem American Airlines a Eastern. Tyto společnosti totiž hodlaly totiž zahájit linky pro obchodní cestující z malých letišť poblíž mětských center. Ti by tak neztráceli čas přesunem na jednání z letiště do centra města.  MD-188 (Br-942) byl po příletu do USA dne 31.7.1968 opatřen barvami American Airlines.

MD-188 tak zahájil dvouměsíční zkušební provoz na linkách New York – Washington a New York-Boston. V listopadu 1968 ovšem došlo k incidentu, kdy se při prudkém brždění dotkla jedna z vrtulí země, roztříštila se její úlomky vlétly do trupu, kde zranily jednoho z techniků Oprava letounu pak trvala plné 4 měsíce. Pak se ještě chvíli testovalo, ale provoz čtyřmotorového MD-188 se ukázal jako neekonomický. Přeci jenom byl původně konstruován jako vojenský letoun a úsporný provoz neměl být jeho hlavní předností.

McDonnell Douglas tak vrátil letoun zpátky to Francie. Tam ještě do roku 1974 probíhaly zkoušky u Armée de l'air, které se ale rozhodlo letouny Br-941 také odmítnout. Letouny Br-941 byly poté odstaveny. Do dnešní doby se dochovaly dva prototypy. Jeden je vystaven v muzeu na letišti v Toulouse, druhý je v depozitáři muzea Letectví a kosmonautiky na pařížském  letišti Le Bourget.