NEHODY A HAVÁRIE

Zmatek při přistání - havárie Jak-42 Air Ukraine

Dne 17.12.1997 odstartoval k letu číslo VV241 letoun Boeing 737-200 ukrajinské letecké společnosti Aerosvit. Let měl směrování Kyjev Borispol – Oděsa – Soluň (Thessaloniki). Po přistání v Oděse se ovšem na Boeingu porouchal motor a tak byl na druhý úsek linky, Oděsa – Soluň)  nasazen v SSSR vyrobený letoun Jakovlev Jak-42D, který si Aerosvit pronajmul i s posádkou od ukrajinské státní letecké společnosti Air Ukraine. Letoun byl vyroben v roce 1984 a absolvoval téměř 7000 letů.

Jak-42D pilotovala tříčlenná posádka. Kapitán a první důstojník byly Rusové, palubní inženýr a 4 letušky byli ukrajinské národnosti. V kokpitu se nacházel ještě kapitán-instruktor. Na palubě se dále nacházelo 62 cestujících.

Po necelých dvou hodinách se let VV241 přiblížil k letišti v Soluni. Na místě panovala velmi špatná viditelnost a poměrně hustě sněžilo. Posádka letu VV241 se ohlásila pracovišti přiblížení letiště v Soluni. Ve stejném okamžiku dával dispečer instrukci letadlu Olympic Airways zklesat do letové hladiny 100. Špatně anglicky komunikující posádka si ale myslela, že je to instrukce pro ní a tak potvrdila klesání do hladiny 100. Dispečer ji ale ještě zastavil a klesání povolil až později.

Poté Jak-42D dosáhl navigačního bodu LAMBI. Poté měl stroj podle instrukcí pozemního dispečera udělat zatáčku a dostat se do fáze finálního přiblížení. Ve špatném počasí ale začali být piloti nejistí a nezorientovaní. Místo zatáčení letěli stále směrem k navigačnímu majáku NDB. Přistání na letišti v Soluni nepatří k nejjednodušším a posádka musí dodržet přesný postup přiblížení na přistání jinak nezachytí signál majáku. To se posádce letu VV241 nepodařilo a přeletěla letiště.

Na tento fakt ji upozornil pozemní dispečer a tak zmatená posádka požádala o navedení do přistávacího kurzu. Dispečer ovšem její požadavek přeslechl nebo mu nerozuměl a předal let VV241 dispečerovi na přiblížení. Tento dispečer jí nařídil letět na sever a tam vyčkávat než jí povolí druhý pokus o přistání. Letoun ovšem nepochopitelně zamířil na jihovýchod a o pár okamžiků s ním bylo ztraceno spojení.



Jakovlev Jak-42D Air Ukraine (Avialinii Ukrajinii)

foto: RuthAS (Own work) [CC BY 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0)], via Wikimedia Commons

Nedlouho poté bylo jasné že letoun havaroval a byla spuštěna záchranná operace. Záchranáři předběžně lokalizovali místo havárie v okolí hory Olympus, což potvrdilo také několik obyvatel přilehlých obcí, kteří v hustém sněžení zahlédli v dálce záblesk. Počasí ale bylo stále horší a pátrací práce znesnadňoval nepřístupný terén. Dva dny po zmizení letounu se ho stále nedařilo najít.

Řecká armáda nasadila do pátrací akce 5000 osob, desítky vrtulníků a stovky vozidel. S pátráním pomáhal také čtyřmotorový transportní letoun Lockheed C-130 Hercules patřící řeckému vojenskému letectvu. Dne 20.12., ale došlo k další tragédii. V špatné viditelnosti narazil Hercules do hory poblíž Atén a zahynulo všech 5 členů jeho posádky.



Řecký vojenský Hercules 

Autor: lehaso, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=52535718

Poté se konečně podařilo trosky Jakovlevu Jak-42 najít. Ležely rozprostřeny na velké ploše ve výšce 1100 metrů nad mořem. Byly celé pod sněhem a nikoho se již pochopitelně nepodařilo zachránit.

Vyšetřovatelé původně určili jako příčinu havárie vadný kompas. To bylo dementováno ukrajinským Státním úřadem pro letectví s odůvodněním, že všechna letadla odlétající z Ukrajiny jsou v dobrém technickém stavu a dodržují mezinárodní standarty. Dále padlo podezření na špatnou angličtinu pilotů.

Vyšetřovatelé se tedy zaměřili na kombinaci špatného počasí a chyby posádky. Bylo zjištěno, že se jednalo o první let této posádky na letiště do Soluně a navíc ve velmi špatném počasí. Piloti toto letiště z minula neznali. Podle nahrávače hlasů v kabině bylo zjištěno, že se piloti domnívali, že letí nad mořem a místo toho letěli nad horami. Navíc letiště v Soluni nebylo v té době vybaveno radarem, který by pomohl vektorováním navést piloty na přistání. V kokpitu v posledních minutách letu navíc zazněl 4x varovný systém blízkosti země (Ground Proximity Warning). Kapitán na jeho varování reagoval až počtvrté, kdy již bylo pozdě a letoun narazil do země. 


You have no rights to post comments