NEHODY A HAVÁRIE

Sestřelená dopravní letadla

V minulosti nastalo mnoho případů, kdy bylo dopravní letadlo úmyslně nebo omylem sestřeleno. Nejvíce sestřelů bylo zaznamenáno během II. světové války a vůbec prvním sestřeleným dopravním letadlem byl Douglas DC-2 společnosti China National Aviation Corporation, napadený Japonci. V tomto článku si ale přiblížíme nejznámější případy sestřelů po roce 1945, které se  neudály během velkých válečných konfliktů (Korejská válka, válka ve Vietnamu apod.)

1. Lockheed L-049 Constellation – El Al – 27.7.1955

Letoun izraelské společnosti letěl na lince Londýn-Vídeň-Tel Aviv. Po startu z Vídně pokračoval po své letové trase nad Bělehrad a za ním se začal stáčet východně od své letové trasy. V oblasti totiž zuřila bouřka a radiokompasy kvůli tomu neukazovaly přesnou polohu letadla. Posádka si tedy myslela, že už je nad makedonským Skopje. Avšak k dosažení tohoto bodu zbývalo ještě 11 minut letu.  Letoun omylem vletěl do bulharského vzdušného prostoru, kde na něj, jako na narušitele, zaútočily dvě bulharské stíhačky MiG-15. Letoun začal hořet, vyslal signál SOS a začal klesat. To však nebylo nic platné. Ve výšce 2500 metrů na něj zaútočily stíhačky znovu a ve výšce 600 metrů dokonce potřetí. Letoun se rozpadl ve vzduchu a zahynulo všech 58 osob na palubě.  Při vyšetřování incidentu Bulharsko tvrdilo, že letoun byl rádiem informován o narušení vzdušného prostoru, před zahájením palby. Izrael to odmítal. Nakonec vyjádřilo nad incidentem lítost a omluvilo se zbrklost svých vojenských stíhačů.

2. Boeing 727-200, Libyan Arab Airlines – 21.2.1973

Boeing 727 letěl na lince Tripolis-Benghází-Káhira.  Po mezipřístání v Benghází pokračoval do Káhiry. S menšími odchylkami se držel své letové trasy.  Pak ovšem letoun výrazně vybočil na jih a dostal se nad Sinajský polostrov. Ten byl v té době ovládaný Izraelem.  Izraelci vyslali Boeingu 727 vstříc dvě stíhačky McDonnell F-4 Phantom II. Izraelští piloti nejdříve na posádku gestikulovali a posléze vypálili i varovnou dávku. Chtěli přimět libyjské letadlo k přistání. Libyjská posádka ovšem  akci izraelských pilotů buď nerozuměla nebo se bála. Obrátila letoun a Izraelci ho raketou sestřelili. Zahynulo 108 osob, 5 se zraněními přežilo. Vyšetřování ukázalo, že na letišti v Káhiře nefungoval správně směrový maják a přibližovací radar byl mimo provoz. Vlivem těchto faktů došlo k navigační chybě libyjské posádky. Izraelci také uznali pochybení  a odškodnili rodiny obětí.

3. Boeing 707-300, Korean Air, 20.4.1978

Let Korean Air KAL902 letěl na lince Paříž Orly-Anchorage- Soul.  Boeing 707 vyrobený v roce 1978, nebyl vybaven moderním inerčním navigačním systémem. Posádka tedy letěla podle systému starší osvědčené astrální navigace. Při letu nad Grónskem vydal navigátor pokyn stočit letadlo o 112 stupňů jihovýchodním směrem. O pár minut později posádka zjistila, že pokyn byl chybný, slunce se nacházelo na opačné straně letadla než být mělo. V té chvíli již letoun letěl nad sovětským vzdušným prostorem a než se stačil zorientovat, byl zachycen dvěma stíhačkami Suchoj Su-15. Sovětští piloti se pokoušeli na posádku gestikulovat, ta ovšem nereagovala (to ovšem Korejci při vyšetřování popřeli). Jeden ze sovětských pilotů tedy vypálil dávku a zasáhl Boeing do křídla a do trupu (po pádu SSSR, vyšlo najevo, že měl rozkaz letoun sestřelit, ale neuposlechl ho) . Korejská posádka ale dokázala s poškozeným letounem přistát na zamrzlém jezeře. Dva lidé, ze 109 na palubě, zahynuli. Zbytek byl internován Sověty a po týdnu propuštěn do Jižní Koreji.


4. Boeing 747-200, Korean Air, 1.9.1983

Tento nejznámější incident s nejvíce obětmi na životech se odehrál nad sovětským polostrovem Sachalin. Boeing 747 letěl na lince z New Yorku přes Anchorage do Soulu. Deset minut po startu z Anchorage se začal letoun odchylovat ze stanovené letové trasy a dostal se nad sovětský vzdušný prostor. Přeletěl ponorkovou základnu nad poloostrovem Kamčatka ale pak zase pokračoval dál do mezinárodního vzdušného prostoru.  Nad Sachalinem vletěl Boeing do sovětského vzdušného prostoru znovu a již byl zachycen stíhačkami Suchoj Su-15. Byla tma a tak jedna ze stíhaček vypálila salvu z kanonu před příď Boeingu, aby upoutala jeho pozornost. Posádka korejského Boeingu nereagovala. Piloti stíhaček tedy dostali rozkaz korejské letadlo sestřelit. Jeden z nich vypálil dvě rakety, které zasáhly Boeing do křídla. Došlo k explozi a Boeing 747 se zřítil do mezinárodních vod v Japonském moři. Zahynulo všech 229 osob na palubě. Při vyšetřování se zjistilo, že příčinou bylo pravděpodobně chybné naprogramování autopilota  na inerční vedení letu v Anchorage.  Nereagování na salvu vystřelenou ze stíhačky lze vysvětlit tak, jako v případě předchozího sestřelení libyjského Boeingu 727. Posádka se bála a nevěděla co dělat. K sestřelení jistou měrou přispěli i Američané, kteří ve stejné době operovali v oblasti dvěma průzkumnými Boeingy RC-135. Tím také přispěli k nervozitě velení sovětského letectva, které dalo rozkaz k sestřelení letu KAL007.

5. Airbus A300, Iran Air, 3.7.1988

Let Iran Air IR655 odstartoval z letiště v Bandar Abbásu a mířil do Dubaje. V té době probíhala iránsko-irácká válka a Američané z bezpečnostních důvodů doprovázeli kuvajtské tankery. V oblasti docházelo k provokacím, např. Iránci, údajně omylem, potopili americkou vojenskou fregatu střelou vypálenou ze stíhačky F-14. V den letu Airbusu operovala v oblasti americká válečná loď Vincennes, jejíž radar identifikoval Airbus jako stíhačku F-14. Kapitán lodi tudíž dal rozkaz vypálit na letoun dvě rakety. Rakety zasáhly Airbus do křídla a letoun spadl do moře. Zahynulo všech 290 osob na palubě. Při vyšetřování se zjistilo, že vysoká koncentrace vodních par v oblasti napomáhala zvláštnímu  šíření  elektromagnetických vln. Proto radar americké vojenské lodi vyhodnotil signály vysílané Airbusem jako vojenské. Signály ovšem patřily jinému iránskému vojenskému letadlu, které z této oblasti odletělo již před hodinou.  Američané se samozřejmě snažili Airbus kontaktovat rádiem, ale iránská posádka nereagovala. Pravděpodobně nevěděla, že rádiové výzvy patří jim, nebo je ignorovala. Američané nakonec uznali chybu a oběti odškodnili i když s výtkou, že je chyba částečně i na straně Iránců, kteří nechali dopravní letadlo operovat ve válečné zóně.

(zdroj: David Gero: Hrůza v oblacích, z anglického originálu Flights of Terror 1997, nakladatelství Jan Vašut, 1999)

Komentáře  

#2 Lukáš Musil 2015-07-22 09:17
Díky za doplňující informace. Já jsem vycházel z knihy Davida Gera - Flights of terror. Po Vámi zmíněné knize Drama nad Sachalinem se určitě poohlédnu.
#1 Josef 2015-07-17 13:47
Co se týče CALL 007,bylo by si dodré přečíst knihu pilota dop. letadel a vyšetřovatele námořních a leteckých katastrof, Michaela Bruna. Ten šetřením na místě /Sachalin, Japonsko/ i rozborem záznamů letového provozu prokázal, že CALL 007 Bylo v rádiovém hovoru s dalšími Korejskými letadly letícími za ním, a to /CALL 015 a CALL 050, přilétající přes Tichý oceán/ ještě cca hodinu po údajném sestřelu nad Sachalinem a šetřením sběru trosek na Japonském pobřeží, určil místo jeho pádu nedaleko Tokia. Píše o tom ve své dokumentární knize "Drama nad Sachalinem".

You have no rights to post comments