Irácký národní letecký dopravce byl založen v roce 1946. Dne 29.1.1946 zahájil letoun De Havilland DH-89 Dragon Rapid vnitrostátní linku Basra-Bagdád. Společnost měla v té době ve své flotile pět letadel Rapid, každé pro pět cestujících.  O několik měsíců později zahájily Iraqi Airways první zahraniční linku Bagdád-Damašek. Pak byla zahájena linka do Bejrútu a ve flotile se objevily Douglasy DC-3 Dakota.  V roce 1948 společnost zakoupila britské letouny Vickers Viking a zahájila lety do Evropy. Síť linek byla rozšířena o Londýn, Atény, Řím a Marseille. Pro vnitrostátní linky byly zakoupeny rovněž britské De Havillandy Dove. Nadvláda britských letadel pokračovala i v padesátých letech minulého století. V roce 1953 byly zakoupeny turbovrtulové Vickersy 735 Viscount pro 48 cestujících.

 Od založení až do roku 1960 byly Iraqi Airways kontrolovány iráckými státními železnicemi. V roce 1958 byla v Iráku svržena monarchie a nastaly změny. Iraqi Airways se osamostatnily od železnic a 11.3.1960 byla podepsána mezistátní dohoda mezi Irákem a Československem. V dubnu 1960 poprvé přiletěl na lince z Bagdádu přes Istanbul do Prahy Vickers Viscount Iraqi Airways.Letoun pak pokračoval do Londýna.  V červnu 1960 zahájily linku Bagdád – Praha i Československé Aerolinie letounem Iljušin Il-18. V roce 1966 byly do flotily Iraqi Airways zařazeny rovněž britské Hawker Siddeley HS 121 Trident, které se staly vlajkovými loďmi flotily. Byly nasazeny na linky do Evropy. Mimo jiné taky na linku Bagdád – Istanbul – Praha – Berlín – Londýn a zpět létanou 2x týdně.

V roce 1968 přebírá v Iráku moc Socialistická strana arabské obrody- BAAS v čele s generálem Ahmedem Hassanem al Bakrem. Jeho zástupcem je Saddám Husajn. Chce se předvést světu a již v roce 1970 se otevírá nové mezinárodní letiště Saddam Hussein. Na svoji dobu je velmi moderní, jsou na něm soustředěny všechny služby, které blízce či vzdáleněji souvisí s leteckým provozem.

 V roce 1974 jsou do flotily Iraqi Airways zařazeny první americké letouny typu Boeing 707-300 a Boeing 737-200. Sovětský svaz  také nezahálí a v roce 1975 dodává do Iráku tři letadla Tupolev Tu-124. Letouny jsou primárně zařazeny v irácké vládní letce, ale používají je i Iraqi Airways. Občas i na lince do Prahy. Tupolevy ovšem nejsou dodány nové. Jsou to starší letadla po generálních opravách. Jedno z nich dříve létalo pro Československé aerolinie.

V roce 1975 zaměstnávají Iraqi Airways 5000 zaměstnanců, za rok přepraví 1 milion cestujících, 11 000 tun zboží a  1100 tun pošty. Týdně provozují z Bagdádu 100 letů do 48 zemí. V roce 1976 přebírají Iraqi Airways další Boeingy, tentokrát typu 727. Ty se objevují střídavě s typem 737 na lince do Prahy.


Další sovětská pasažérská letadla již Irák nepřebírá. Ale líbí se mu sovětské transportní letadla typu Antonov An-12 a Iljušin Il-76. Těch nakupuje několik desítek pro své vojenské transportní letectvo. Letouny jsou ovšem opatřeny nápisy Iraqi Airways a civilními poznávacími značkami. Je tomu tak z důvodu bezproblémového přeletu některých států, které by iráckým vojenským speciálům přelet nepovolili. Antonovy a Iljušiny se objevují na nákladních speciálech i v Praze, odkud odvážejí většinou náklady vojenského materiálu a zbraní. Na konci sedmdesátých let minulého století je do flotily zařazen Boeing 747-200 Jumbo Jet, který je používán na lince Bagdád-New York, kde nahrazuje Boeingy 707.

Během osmdesátých let síť linek Iraqi Airways houstne. Jsou jedním z největších leteckých dopravců na Blízkém východě.  Kromě linky do New Yorku jsou provozovány dálkové linky Rio de Janeira, Pekingu, Tokya, Bangkoku a Kuala Lumpuru. Dále se létá do několika desítek měst v Evropě, Blízkém východě, severní Africe a Indii.

 V průběhu osmdesátých let se stále udržuje i  linka do Prahy. Létá ji nejdříve 1x týdně Boeing 727 se směrováním Bagdád - Sofia - Praha - Berlin Schönefeld. Linka je přerušena mezi léty 1986-1988 kdy graduje iránsko-irácká válka. Po jejím skončení v roce 1988 Iraqi Airways linku do Prahy obnovují, ale po několika měsících ji ukončují.  

foto:  Perry Hoppe - Gallery page http://www.airliners.net/photo/Iraqi-Airways/Boeing-727-270-Adv/2048546/LPhoto http://cdn-www.airliners.net/aviation-photos/photos/6/4/5/2048546.jpg, GFDL 1.2, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28617244

 

Ovšem díky politickým změnám by k ukončení linky po sametové revoluci  v Československu stejně došlo. Stejně jako se stalo s linkami do dalších spřátelených arabských států jako Damašek-Praha, létanou Syranairem, nebo Tripolis-Praha, létanou Lybian Arab Airlines.

Část flotily Iraqi Airways je během války v Perském zálivu v roce 1991 přeletěna do Iránu. Jedná se o třicet letadel. Snaha je ušetřit letadla před zničením během spojeneckých útoků na letiště v Bagdádu. Irán však letouny do Iráku již nehodlá vrátit a zabavuje je jako reparaci za škody způsobené irácko-iránské války.

Po válce je nad Irákem je vyhlášena bezletová zóna. Iraqi Airways se sice v roce 1992 pokoušejí zahájit vnitrostátní lety Antonovem An-24, avšak když to zjistí OSN, jsou lety zakázány.  Provoz Iraqi Airways je přerušen na dlouhých deset let až do roku 2003. Po druhé válce v Perském zálivu a svržení Saddáma Husajna se sankce OSN uvolňují.  Iraqi Airways ale nemají ani letadla ani piloty. Provoz tedy zahajují pronajatými letadly od jiných dopravců. Létá se nepravidelně, první pravidelná linka je otevřena až 4.6.2005. Boeing 727 startuje z Bagdádu do Basry. Aerolinka se potýká s nedostatkem financí, jsou pronajímány nejrůznější letouny od nejrůznějších dopravců. Na konci první dekády dvacátého prvního století se flotila Iraqi Airways skládá  z deseti různých typů letadel. Zajímavostí je, že nově otevřená linka Bagdád-Atény-Stockholm je v roce 2009 létána Boeingem 737-300 pronajatým i s posádkou od slovenské společnosti Seagle Air.

Od roku 2008 jsou ovšem už přebírány i nové letouny Bombardier CRJ-900 a od roku 2014 i nové Boeingy 737-800. V roce 2015 se flotila Iraqi Airways skládá ze 30 letadel, společnost létá do 30 destinací. V Evropě její linky míří do Berlína, Frankfurtu, Dusseldorfu, Rotterdamu, Stockholmu, Londýna Gatwicku a Manchesteru.