LETECKÉ SPOLEČNOSTI

SAS - Scandinavian Airlines -historie a linky do Prahy

Letecká společnost SAS – Scandinavian Airlines vznikla dne 1.8.1948, kdy vytvořili konsorcium tři letecké společnosti ze skandinávských zemí. Jednalo se o dánskou DDL (Det Danske Luftfartselskab), norskou DNL (Det Norske Luftfartselskab) a švédskou SILA. Zejména SILA byla pro nové konsorcium zajímavá. Provozovala totiž jako jediná dálkové linky a to ze Stockholmu do New Yorku. Na lince používala pro civilní účely upravené  bombardéry Boeing B-17 Flying Fortress.  V roce 1948 se ke sdružení připojila i do té doby největší švédská letecká společnost ABA (AB Transport).  Zkratka SAS zpočátku znamenala Scandinavian Airlines System.

Podíly v konsorciu byly stanoveny následující: Švédsko 42,8%, Dánsko 28,6%, Norsko 28,6%. Na dálkové lince do New Yorku vystřídaly bombardéry B-17 civilní Douglasy DC-4. Dále SAS objednal 7 nových Douglasů DC-6 a 4 Boeingy 377 Stratocruiser. Vývoj Stratocrusieru se však protahoval a v roce 1949 se SAS rozhodl objednávku zrušit. Důvodem bylo již dvouleté zpoždění dodávek Stratocruiserů, které nakonec zamířily k britské BOAC.

Tahounem ve flotile SASu se tak staly na dlouhé léta letadla Douglas. V roce 1952 zahájil SAS ,jako první letecká společnost na světě, linku přes Severní pól.  Jednalo se o spojení Kodaň – Stromfjord (Grónsko) – Los Angeles. Na lince létal Douglas DC-6B. Původní západní trasa přes Atlantik byla zkrácena o 1120 kilometrů.

V polovině padesátých let zahájil  SAS svou nejdelší linku a ta měla mezipřistání v Praze. Vedla do Jižní Ameriky ve směrování Kodaň-Praha-Curych-Lisabon-Monrovia-Rio de Janeiro-Sao Paulo-Montevideo-Buenos Aires-Santiago de Chile.  Na lince zprvu létal Douglas DC-6, později pak proudový Douglas DC-8.  Mezipřistání v Praze se udrželo až do poloviny šedesátých let. Linku využil i československý fotbalový tým na cestě na mistrovství světa v Chile v roce 1962, kde získal stříbrné medaile. Na lince tehdy létal Convair CV-990 Coronado zapůjčený od společnosti Swissair. Se Swissairem totiž SAS spolupracoval již od roku 1958. Dohoda o spolupráci zahrnovala mimo jiné i zapůjčování letadel pro specifické linky, pro které neměl jeden z partnerů vhodný typ letadla ve flotile.

V roce 1957 byly dodány první dálkové Douglasy DC-7. Pro krátké a střední tratě zařadil SAS do flotily Convairy 440. A právě s Douglasy DC-7 otevřel SAS další transpolární linku Kodaň – Anchorage – Tokio. První let se uskutečnil v únoru 1957. Doba letu byla touto volbou trasy  zkrácena z 52 na 30 hodin.

V roce 1960 otevřel SAS svůj první hotel  SAS Royal Hotel Copenhagen v Kodani. SAS později spojil svou skupinu hotelů, působící pod názvem Rezidor, s americkým řetězcem Carlson Hotel Group a vznikla skupina hotelů Radisson SAS. Síť hotelů se rozšířila do celého světa . Tradice trvala až do roku 2009, kdy se SAS rozhodl svůj podíl odprodat. V Čechách působil Radisson SAS od roku 1996, kdy zakoupil hotel Alcron ve Štěpánské ulici v Praze.

V roce 1959 zařadil SAS do flotily francouzskou Caravelle a vstoupil tak do proudového věku.  Do flotily byly dále zařazeny proudové Douglasy DC-8, které převzaly po vrtulových DC-7 dálkové linky. Pro evropské linky byly zakoupeny McDonnell Douglasy DC-9. 

V té době kromě, výše zmíněné dálkové linky, létal SAS do Prahy i na evropské lince Kodaň-Praha typem Convair 440. Ten byl později nahrazen francouzskou Caravelle.
 
V sedmdesátých letech posílili flotilu SAS velkokapacitní dálkové typy McDonnell-Douglas DC-10, Boeing 747 a Airbus A300. Linka do Prahy byla operována letouny McDonnell Douglas DC-9.

V roce 1983 čítala flotila SASu 11 Douglasů DC-8, 60 McDonnell Douglasů DC-9, 6 Boeingů 747 Jumbo Jet a 4 Airbusy A300. Jumbo Jety i Airbusy A300 byly ovšem v polovině osmdesátých let vyřazeny. Důvodem bylo jejich nedostatečné vytížení cestujícími. Byly pro SAS příliš veliké a létaly z poloviny prázdné.

Jako náhradu za Douglasy DC-8 a později i DC-10 zakoupil SAS na konci osmdesátých let Boeing 767. Na krátkých a středních tratích začaly McDonnell Douglasy DC-9 nahrazovat jejich prodloužení nástupci McDonnell Douglasy MD-80.



Boeing 737-800 SASu přistává v Praze (foto: Petr Hlaváček)


SAS se snažil vždy také investovat do jiných aerolinií. Vlastnil podíl například ve švédském Linjeflygu, dále pak v společnostech British Midland, Air Baltic, nebo Spanair. Ve Spanairu jeho podíl dosahoval dokonce až 95%.  
 
V osmdesátých letech došlo k přerušení linek SASu do Prahy. Obnoveny byly až v roce 1990. Na linku Kodaň-Praha byl nasazen Fokker 50, později byla otevřena i druhá denní linka létaná Fokkerem 28.

V polovině devadesátých let se SAS rozhodl obnovit svou flotilu pro krátké a střední tratě tvořenou typy McDonnell Douglas MD-80 a Fokker 28. Firma McDonnell Douglas byla v té době již pohlcena Boeingem. Jelikož byl tedy Boeing nástupcem McDonnell Douglasu pokračoval SAS v tradici a objednal letadla Boeing 737 New Generation ve verzích -600,-700 a-800. V případě verze -600  se stal jejím úplně prvním zákazníkem. Pak přišla řada i na dálkové Boeingy 767. Jejich náhradou se staly Airbusy A340 a A330.

Jako poslední se SAS rozhodl obnovit vrtulovou flotilu pro krátké tratě. Jako náhrada Fokkerů 50 a Saabů 2000 byly v roce 2001 zvoleny kanadské Bombardiery Dash 8-Q400. Švédské Saaby 2000 byly sice v té době ještě zánovní, ne starší než 4 roky. SAS jich provozoval 7, z nichž první převzal v roce 1997. Objednal je ale spíše z patriotismu, na linky se mu příliš nehodily. Potřeboval robusnější, větší letadla.

V září a říjnu 2007 ovšem došlo ke třem nehodám letounů Dash 8-400, při kterých se při přistání samovolně zatáhly zadní podvozkové nohy. Všechny nehody postihly společnost SAS,  jednoho z největších zákazníků tohoto typu s 27 provozovanými letouny. SAS odstavil celou flotilu Dashů 8 a čekal na výsledky vyšetřování. Příčinou nehod byla nakonec stanovena koroze části mechanismu zajišťující podvozek v zamčené poloze. Proto výrobce stanovil provozovatelům častější pravidelné prohlídky, které by korozi za včas odhalili. Společnost SAS v tom byla nevině, že se jednalo pouze o její letouny byla špatná shoda náhod. SAS nakonec vyhodnotil, že důvěra jeho cestujících v typ Dash 8 byla nalomena a všechny své letouny prodal.

Výrobce Dashů 8, kanadský Bombardier, ale reagoval pružně a jako jejich náhradu dodal SASu, s výraznou slevou, 12 proudových Bombardierů CRJ-900.

Na konci první dekády dvacátého prvního století se SAS začal potýkat s finančními problémy. Ty byly způsobeny hlavně konkurencí nízkonákladových společností, zejména Norwegian Air Shuttle. SAS byl nucen prodat podíly v aerolinkách i podíl v hotelovém řetězci Radisson SAS. Byla rovněž zeštíhlena letadlová flotila a redukován počet linek.  Od roku 2013 se začala finanční situace SASu stabilizovat a do letadlové flotily začaly být zařazovány Airbusy řady A320. Do budoucna SAS plánuje provoz Airbusů A320neo, které by měly nahradit Boeingy 737. Na dálkové linky se počítá s typem Airbus A350XWB, kterých má SAS objednáno 8.







You have no rights to post comments