V červenci 1972 se vydal firemní letoun DC-10-10 (výrobní číslo 46705/33) na předváděcí turné po Asii, Evropě a USA, v říjnu téhož roku následován strojem DC-10-40, který se vydal jen do Asie a Jižní Ameriky. Mezitím v září 1972 souhlasily Turkish Airlines, že odeberou 3 letouny DC-10-10, původně určené pro japonské All Nippon Airways.
Dne 21.11.1972 obdržela verze DC-10-30 povolení k provozu s cestujícím a první stroj zamířily k nizozemským KLM a švýcarskému Swissairu. První nasazení typu DC-10 v Evropě, ale patřilo britským Laker Airways, které téhož dne vyslaly svůj DC-10-10 na lince z londýnského Gatwicku do Palma de Mallorca. V prosinci 1972 se nasazení na linky dočkala i verze DC-10-40 u Northwest Orient Airlines na spoji z Minneapolis do Milwaukee a Swissair poprvé nasadil DC-10 na transatlantickou linku z Curychu do Montrealu.
Na počátku roku 1973 se objevil první zákazník z Afriky – Air Zaire objednala 2 letouny verze DC-10-30 a právě tato aerolinka převzala dne 8.6. téhož roku 100. vyrobený letoun DC-10 (výrobní číslo 47886/90). Předváděcí turné po Latinské Americe předchozí rok také přineslo své ovoce. Letecká společnost Aeromexico objednala 2 letouny DC-10-30. Dne 17.12. 1973, ale došlo k první vážné havárii. Letoun registrovaný EC-CBN a patřící španělské letecké společnosti Iberia, havaroval poblíž amerického Bostonu. Ve finální fázi přiblížení na přistání ve špatném počasí byl stroj zasažen střihem větru a dosedl ještě před začátkem ranveje. Nikdo nezahynul, ale tři osoby byly vážně zraněny a letoun výrobního čísla 46945/87 byl odepsán z provozu.
foto: Clipperarctic
Na přelomu let 1973/1974 obdržel výrobce dvě objednávky od asijských dopravců: 4x DC-10-40 od Japan Air Lines a 3x DC-10-30 od Korean Air. Dne 3.3.1974 došlo k první vážné havárii s obrovskými obětmi na životech. Během startu z Paříže se letadlu DC-10-10 společnosti Turkish Airlines na lince TK981 otevřely za letu nákladní vrata.
Stroj se zřítil a zahynulo celkem 346 osob.Během roku 1975 projevily o DC-10 zájem další asijští dopravci, konkrétně Garuda Indonesia (6x DC-10-30) a Phillipine Airlines (2x DC-10-30). Smůla pronásledovala letouny americké společnosti Overseas National Airlines (ONA). Po střetu s hejnem racků, dne 12.11.1975, byl odepsán letoun registrace N1032F. Letadlu se vznítil motor číslo 3, pilot přerušil vzlet, odbočil v rychlosti přes 70 km/h na pojížděcí dráhu a ulomil se hlavní podvozek. Nikdo nebyl zraněn. O pár měsíců později došlo k vážnému incidentu dalšího letounu patřícího společnosti ONA. Stroj registrace N1031F, leticí pro arabskou společnost Saudia, havaroval na letišti v Istanbulu. Při přiblížení na přistání, podle systému VASI, se letoun dostal pod sestupovou rovinu a dosedl ještě před ranvejí. Stroj byl vážně poškozen, ale nikomu 377 osob na palubě se nic nestalo.
Během roku 1976 přišlo několik dalších objednávek. Ta nejvýznamnější na 8 letadel DC-10-30 od společnosti British Caledonian Airways, dále pak po dvou DC-10 od Nigeria Airways, Thai Airways a Wardair Canada.
Rok 1977 byl pro typ DC-10 jedním nejvydařenějších v historii. Výrobce obdržel celkem 27 objednávek (9x World Airways, 2x JAT, 7x Singapore Airlines, 1x Balair, 2x VIASA, 7x CP Air) a americké vojenské letectvo dalo přednost v soutěži na těžký tankovací letoun stroji KC-10 Extender před Boeingem 747, což výrobci umožnilo udržet výrobní linku na letouny DC-10 v provozu i v nejtemnějších časech, které měly brzy přijít.
V roce 1978 byly ukončeny studie dvoumotorové verze DC-X-200 a přišlo několik dalších objednávek – 3x DC-10-30 od německého Condoru, 1x DC-10-30 od Ariany, 5x DC-10-30 od britských Laker Airways.
foto: Pedro Aragao
Rok 1979 se stal nejtemnějším rokem v historii typu DC-10 vůbec. Dne 25.5.havaroval letoun American Airlines (registrace N110AA) na lince AA191 z Chicaga do Los Angeles. Po startu došlo k vytržení motoru číslo 1 z pylonu, utržený motor vážně poškodil křídlo a stroj se zřítil. Havárii nepřežilo 271 osob na palubě. O 10 dní později zjistili vyšetřovatelé havárie letu AA191, že stejné únavové trhliny jako havarovaný stroj, mají na pylonech další dva stroje patřící American Airlines. Dne 6.6.1979 tak byly uzemněny všechny provozované letouny DC-10 na světě. Opětovné povolení k provozu dostaly DC-10 až 13.7., kdy bylo zjištěno, že trhliny na pylonech byly způsobeny nevhodnou údržbou letadel mechaniky American Airlines. V této přechodně klidné době objednaly mexičtí dopravci Aeromexico a Mexicana, každý po 2 letadlech DC-10-15. Následovala, ale další havárie. Kvůli nedorozumění v komunikaci s řídícím letového provozu dosedl na uzavřenou ranvej na letišti v Mexico City letoun DC-10-10 registrace N903WA patřící americké letecké společnosti Western Air Lines. Zahynulo 73 osob. A do třetice černé série narazil dne 29.11.1979 na vyhlídkovém letu v Antarktidě do hory Erebus letoun DC-10-30 registrace ZK-NZP společnosti Air New Zealand. Příčinou havárie byly špatné souřadnice letu zadané do palubního počítače pozemním personálem. Důvěra veřejnosti i leteckých společností ve stroje DC-10 byla ale na bodě mrazu, a větší objednávku na pasažérskou verzi letadla DC-10 již výrobce nikdy neobdržel.
Dne 12.7.1980 vykonala první let vojenská tankovací verze letounu DC-10 označená KC-10 Extender. Americké vojenské letectvo USAF jí nakonec objednalo 60 kusů. Díky této objednávce se výrobní linka na letouny DC-10 udržovala v chodu až do roku 1989. Během osmdesátých let minulého století už totiž výrobce registroval jen kusové objednávky na typ DC-10, z čehož největší byla na 3 letadla od Thai Airways. Výjímkou byla objednávka na 11 kusů nákladní verze DC-10-30F od americké kurýrní nákladní letecké společnosti Federal Express. Ta obdržela svůj první letoun dne 24.1.1986 (výrobní číslo 48827/409).
Během osmdesátých let minulého století bylo dalších 7 DC-10 zničeno při haváriích. Nejhorší se odehrála dne 19.7.1989 v Sioux City, kdy při nouzovém přistání letounu United Airlines (registrace N1819U) zahynulo 111 osob. Stroji se při letu roztrhl motor číslo 2 a vážně poškodil hydraulické potrubí letadla. Příčinou havárie byl nevhodný materiál použitý při výrobě dmychadla motoru. Dne 25.7.1989 byl dodán poslední letoun DC-10 v historii. Stroj výrobního čísla 48318/446 si převzala letecká společnost Nigeria Airways.
foto: Dylan Ashe