Tu-104 vycházel z bombardéru Tu-16 (NATO kód Badger - Jezevec) a uskutečnil první let 16.6. 1955. Konstruktéři použili křídlo, motory a ocasní plochy z Tu-16, odstranili střeliště v zadní části a instalovali nový trup s přetlakovou kabinou.

• plná třetina cestujících sovětského Aeroflotu cestovala v 60. letech minulého století na palubách letadel Tu-104

• stejně jako u britského De Havillandu Comet bylo přetlakování trupu Tu-104 zkoušeno ve velké vodní nádrži postavené za tímto účelem na letišti v Žukovskij

• Tu-104 se kompletoval v celkem 3 výrobních závodech – Charkově (vyrobil 45 letadel), Omsku (vyrobil 60 letadel) a Kazani (vyrobil 96 letadel)

• z důvodu krátkých ranvejí v tehdejším SSSR byly Tu-104 vybaveny brzdícím padákem

• Tu-104 ustanovil celkem 22 světových rekordů registrovaných mezinárodní leteckou federací -FAI (Fédération Aéronautique Internationale)

• Aeroflot vyřadil z provozu poslední Tu-104 v roce 1975, sovětské vojenské letectvo vyřadilo Tu-104 v roce 1981

• poslední let typu Tu-104 se odehrál dne 11.11.1986 kdy byl stroj registrace SSSR-42322 přelétnut z Moskvy Šeremetěva do muzea v Uljanovsku

• byl postaven i prototyp vojenského letounu Tu-107. Narozdíl od Tu-104 byl vybaven zadní nákladovou rampou a neměl přetlakovaný trup. Do sériové výroby se ale typ Tu-107 nedostal.

• spotřeba na hodinu letu dvou motorů Mikulin AM-3M-500, pohánějící Tu-104A, byla 4800 kilogramů paliva se 70 cestujícími. Pro srovnání o půl století mladší Boeing 787-8 Dreamliner spotřebuje 4900 kilogramů s 240 cestujícími

• v roce 1971 létaly Tu-104 Aeroflotu v síti linek měřících dohromady  přes 100 000 kilometrů. Nejdelší vedla z ukrajinské Oděsy do Vladivostoku ( 8600 km)

Zdroj: 
V. Němeček - Civilní letadla 2
Paul Duffy, Andrej Kandalov - Tupolev, muž a jeho letadla