ENCYKLOPEDIE LETADEL

V roce 1996 začala americká firma Raytheon Aircraft Company ,pracovat na projektu výkonného mezikontinentálního obchodního letadla, který měly být konkurencí  připravovaných typů Bombardier Continental (později Challenger 300), Embraer Legacy a již vyráběných letadel  Dassault Falcon 50 a IAI Galaxy. Nový stroj měl vycházet z typu HS-125, avšak během vývoje vznikl zcela nový letoun.  Typ označený Hawker Horizon měl trup vyrobený z kompozitových materiálů, novou příď, upravené ocasní plochy. Nové bylo i křídlo, to však bylo na rozdíl  od trupu vyrobeno  z konvenčních hliníkových slitin. Horizon se vyznačoval také velkým přechodovým tělesem pod trupem, kryjícím přechod křídla a trupu.  Podobné použila firma Cessna u rovněž konkurenčního typu Citation 650 ( později Citation X).

Celokompozitový trup byl pro letoun této kategorie novinkou. Jelikož jsou kompozity (uhlíkové slitiny) až pětkrát pevnější než do té doby používané hliníkové slitiny, došlo k úspoře hmotnosti. Materiál použitý k výrobě trupu mohl být také tenčí a tím pádem vnitřní kabina prostornější.

Jistá nevýhoda celokompozitového trupu spočívala v tuhosti (a zároveň křehkosti)  tohoto materiálu. Při vyšších rychlostech tak docházelo k nepatrným vibracím, které se přenášely do obložení kabiny cestujících a způsobovaly hluk. Výrobce to vyřešil instalací speciálních izolátorů , díky kterým byl hluk v kabině snížen na úroveň 70 decibelů (pro srovnání v kabině Škody Fabia máte při rychlosti 130 km/h  hluk na úrovni 75 decibelů, v BMW X5 na úrovni 65,5 decibelů).

Hawker Horizon byl určen k dopravě až 12 cestujících na vzdálenost 6000 km. K pohonu byly vybrány kanadské motory Pratt & Whitney Canada PW308A o tahu po 28,9 kN. První prototyp nového obchodního letounu se poprvé vznesl dne 11.8.2001, tedy s dvouročním zpožděním oproti původnímu plánu.  Testování prototypů probíhalo pomalým tempem. Firma Raytheon totiž poněkud přecenila své síly a vyvíjela 3 nové letouny současně. Kromě Horizonu to byl malý obchodní letoun Premier I a vojenský cvičný stroj T-6 Texan II. Vývoj těchto tří typů letadel najednou byl finančně velmi náročný, jen vývoj typu Horizon nakonec spolkl téměř jednu miliardu dolarů, a vyústil nakonec v pád Raytheon Aircraft Company.

Významný úspěch zaznamenal typ Hawker 4000 (jak byl mezitím Horizon přejmenován) v roce 2005. Tehdy americká firma NetJets objednala 50 těchto letadel s dodávkami od roku 2008.

Kvůli sériové výrobě letounů Hawker Horizon byly v roce 2006 rozšířeny výrobní prostory firmy Raytheon v Little Rock v Texasu. Certifikaci pro provoz s cestujícími získal Hawker 4000 v listopadu 2006 a první letoun si převzal Jack P. DeBoer, majitel sítě hotelů Candlewood Suites. Od roku 2006 se ale divize Raytheon Aircraft Company začala potýkat s finančními problémy, které ovlivnily i výrobu Hawkeru 4000.  Raytheon se rozhodl divizi obchodních letadel prodat konsorciu firma Goldman Sachs a Onex. Nově byla zformována firma Hawker-Beechcraft.

V roce 2007 přišla další rána. Největší zákazník typu Hawker 4000, Netjets, neakceptovaly téměř jisté zpoždění dodávek a svou objednávku na 50 letadel zrušily. Skutečná sériová výroba typu Hawker 4000 začala až v roce 2008. Firma Hawker-Beechcraft se ale stále potýkala s finančními nestabilitou, což odrazovalo nové zákazníky.  Problémy vyvrcholili roku 2013, kdy byla zastavena výroba proudových letadel. Další nově vzniklá firma byla přeznačeno na Beechcraft Corporation a do budoucna se plánovala zaměřit pouze na výrobu turbovrtulových letadel typu King Air. 

Linka na produkci Hawkeru 4000 byla uzavřena a celý projekt byl nabídnut k prodeji.  Celkem bylo vyrobeno 73 letadel.



foto: © Aldo Bidini