V roce 1959 začala japonská továrna Mitsubishi z Nagoji pracovat na projektu malého dvoumotorového turbovrtulového letadla pro dva piloty a pět cestujících.  Jednalo se o hornoplošník s motory zavěšenými pod křídlem, podvozek se zatahoval do trupu. To byla v té době pro turbovrtulový letoun nezvyklá koncepce, tradičně se kola hlavního podvozku zatahovala do motorových gondol. Hlavní podvozek pocházel ze stíhacího typu Lockheed F-104 Starfighter, který japonská firma licenčně vyráběla v Nagoji pod označením F-104J. Prototyp nového letounu, označeného Mitsubishi MU-2A poprvé vzlétl dne 13.9.1963. Byl poháněn francouzskými motory Turboméca Astazou IIK o výkonu po 417 kW. Na koncích křídel měl MU-2A připevněny kapkovité nádrže. Stroj poněkud připomínal zmenšený československý Let L-410, který ovšem vzlétl až o 6 let později. Motory Astazou byly nakonec vybaveny pouze 4 vyrobené letouny.

V březnu 1965 byl představen prototyp varianty Mitsubishi MU-2B vybavené americkými motory Garrett AiResearch TPE331-25A o výkonu po 445 kW. Firma Mitsubishi již předtím uzavřela s americkou společností Mooney Aircraft dohodu a montáži a prodeji letadel MU-2 v USA. Mooney kvůli tomu postavil nový montážní závod v texaském San Angelu. Mitsubishi dodávalo i vojenskou verzi MU-2C a MU-2E, od civilní se však příliš nelišili.

Malý letoun se celkem dobře prodával o do roku 1969 bylo prodáno 95 kusů. Zákazníci v té době projevili zájem o větší verzi a firma Mitsubishi jim vyhověla. V lednu 1969 poprvé vzlétl prototyp MU-2G. Měl trup prodloužený o 1,9 metru a díky lepšími vnitřnímu uspořádání kabiny cestujících se do něj vešlo až 12 pasažérů. Kola hlavního podvozku se nově zatahovala do výstupků na jeho bocích, nikoliv do trupu samotného.

Ve stejné době také firma Mitsubishi převzala od Mooney Aircraft, který se ocitl ve finančních problémech, montovnu v San Angelo a začala si letouny  MU-2 v USA montovat sama v nově vytvořeném podniku Mitsubishi Aircraft International.

Po MU-2G následovala verze MU-2J vybavená výkonějšími motory TPE331-6-251M o výkonu po 532 kW. Následovali další verze, které se vzájemně lišili motory, vzletovou a délkou trupu. Zjednodušeně řečeno byly to různé kombinace původních krátkých MU-2B s delším MU-2G.

Poslední MU-2 vyjel z bran závodu v San Angelo v roce 1986. Celkem bylo vyrobeno 704 těchto letadel, z nichž většina byla dodána zákazníkům v USA. V letech 2006-2010 byl v jeden stroj MU-2B v provozu i České Republice u společnosti Aerotaxi.



Mitsubishi Mu-2P (foto: © Jens, Wikimedia Commons, CC BY 2.0)

 

  MU-2B MU-2J
Rozpětí 11,95 m 11,95 m
Délka 10,13 m 12,03 m
Výška 4,17 m 4,17 m
Maximální vzletová hmotnost 3600 kg 4900 kg
Cestovní rychlost  400 km/h 491 km/h
Dolet 1785 km 2495 km
Počet cestujících v typické konfiguraci 5 12
Počet členů letové posádky 2 2
Motory 2x Garrett AiResearch TPE331-25A,  výkon po 445 kW 2x Garrett AiResearch TPE331-6-251M, výkon po 532 kW