Počátky typu Bristol 175 sahají do druhé poloviny čtyřicátých let, kdy tzv. Brabazonův výbor specifikoval požadavky na letoun určený k provozu u společnosti BOAC na středních tratích po britském impériu. Komisi bylo předloženo 8 projektů, z nichž nakonec v roce 1946 vybrala projekt firmy Bristol Aeroplanes označený Typ 175. Byl to projekt čtyřmotorového letounu pro 32-36 cestujících, který byl poháněn pístovými motory Bristol Centaurus. BOAC ale požadovala větší kapacitu a tak výrobce zvýšil počet sedadel na 48. V únoru 1948 vyslovilo britské Ministerstvo dodávek souhlas s výrobou osmi prototypů s podmínkou, že BOAC odebere alespoň 25 sériových letadel. BOAC s tím ovšem nesouhlasila a požadovala stavbu tří prototypů bez jakýchkoliv pro ní závazných podmínek. První prototyp měly poháněn pístové Centaurusy a další dva prototypy nově vyvinuté turbovrtulové motory Bristol Proteus. V roce 1949 došlo k dohodě v níž se BOAC zavázala převzít původních 25 sériových letadel pro dopravu až 64 cestujících s motory Bristol Proteus. BOAC se ale pojistila proti nezdaru této akce nákupem 22 kanadských letadel Canadair Argonaut (licenční DC-4). Bristol v roce 1951 iniciativně zvýšil počet cestujících až na 90 a Typ 175 dostal obchodní označení Britannia. První prototyp verze 100 s motory Proteus 625 o výkonu po 2 579 kW vykonal první let 16.8. 1952 z továrního letiště v britském Filtonu. Druhý prototyp vzlétl 23.12. 1953 a byl již vybaven motory Proteus 705 o výkonu 2 778 kW, kterými byly později vybaveny sériové stroje. Avšak 4.2. 1954 s ním musel zkušební pilot Bill Pegg nouzově přistát na řeku Severn. Posádce se nic nestalo, ale letoun byl po vyproštění natolik narušen solí, že nebyl již schopen dalšího provozu. Pegg totiž dosedl v místě, kde již řeka ústila do moře. Dne 1.9. 1954 opustil montážní halu první sériový stroj verze 102. Do provozu u BOAC byly Britannie zkušebně nasazeny na lince Londýn – Johannesburg 30.12. 1955. Avšak 4.4. 1956 po startu ze Salisbury, dnešní Harare, v Zimbabwe zhasly náhle jedné z Britannií všechny čtyři motory a posádka musela urychleně nouzově přistát. Bylo nutné přikročit k úpravám motorů Proteus, které trvaly až do konce roku 1956. Na druhý pokus, v únoru 1957, vzlétla Britannia na pravidelné lince BOAC z Londýna přes Řím, Chartúm a Nairobi do Johannesburgu. Výrobce poté nabídl verzi –200 pro smíšenou dopravu cestujících a nákladu, ale neuspěl. Celkem se uplatnila až čistě nákladní verze –250 s velkými dveřmi na boku trupu. Dvacettři strojů této verze převzalo britské letectvo RAF. V polovině padesátých let začal Bristol vyvíjet prodlouženou verzi Britannia 300, vybavenou výkonnějšími motory Proteus 765, schopnou pojmout 73-139 osob. Prototyp této verze vzlétl 31.7. 1956, ale již 6.11. 1956 havaroval. Druhý vyrobený stroj byl již určen pro britskou BOAC, která ale nebyla spokojena s jeho provozními parametry a tak byl dodán společnosti Aeronaves de Mexico. BOAC se zaměřila na vyvíjenou verzi 300LR s dlouhým doletem vybavenou většími nádržemi. První stroj této verze označený Britannia 312 vzlétl 5.7. 1957 a BOAC ho nasadila na linku Londýn – New York 19.12. 1957. Britannie 300 se také exportovaly např. do Kanady (Canadian Pacific), Kubu ( Cubana), Izraele (El Al), Irska (Aer Turas). Postupně byly Britannie vytlačovány z linek proudovými letadly a na konci šedesátých let přecházely do služeb k menším dopravcům. Pro úplnost je nutné ještě dodat, že v letech 1961-1969 létaly dvě Britannie (pozn. značek OK-MBA, OK-MBB) v pronájmu od Cubany u Československých Aerolinií.
Nejdéle používala letounu Bristol Britannia kubánská společnost Cubana. První z nich zařadila do flotily v roce 1958, poslední byl vyřazen až v březnu 1990.
(foto: © By Lars Söderström, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=17135327)
verze -100 | verze -310 | |
Rozpětí | 43,37 m | 43,37 m |
Délka | 34,75 m | 37,87 m |
Výška | 11,12 m | 11,76 m |
Max. vzletová hmotnost | 70,3 t | 81,6 t |
Cestovní rychlost | 528 km/h | 571 km/h |
Dolet | 5550 km | 6870 km |
Max. počet cestujících | 90 | 139 |
Počet členů posádky | 3-4 | 3-4 |
Motory | 4x Bristol Proteus 705, výkon po 2 778 kW | 4x Bristol Proteus 765, výkon po 3 270 kW |