Na počátku 30tých let minulého století bylo postavení firmy Curtiss na trhu poněkud labilní. Konkurenti Lockheed, Boeing a Douglas jej viditelně předstihli a jejich dopravní letouny byly rychlejší než Curtissovy stíhačky. Firma tedy začala v roce 1935 ráznou inovaci výrobního programu vývojem nového dopravního letounu značeného CW-20T. Měl mít kapacitu 36 cestujících, přetlakovanou kabinu a k pohonu měly sloužit dva motory Wright R-2600B o výkonu po 1 250 kW. Vývoj se ale protahoval a první prototyp vzlétl až 26.3. 1940 a to ještě neměl přetlakovanou kabinu. Trup nového letounu byl prostorný a měl tvar osmičky, měl záďový podvozek a dvojité ocasní plochy. V průběhu testů byl přepracován na verzi CW-20A s jednoduchými ocasními plochami. Protože prototypy neměly přetlakové vybavení kabiny nechala se firma Curtiss předběhnout Boeingem jehož typ 307 Stratoliner vzlétl v roce 1940 a stal se prvním dopravním letounem s přetlakovanou kabinou. Curtiss však před válkou na trhu dopravních letadel neprorazil. V roce 1940 americká armáda pod dojmem válečných operací v Evropě projevila zájem o CW-20A v červenci téhož roku objednala 46 letounů pod vojenským označením C-46 Commando. Tím začala rozsáhlá vojenská výroba C-46, která dala 3 182 vyrobených kusů. Ve vojenských verzích ( vyrábělo se jich mnoho takže jen namátkou C-46D, F, G nebo R5C-1) přepravovali C-46 až 55 vojáků a působili především v asijské a pacifické válečné oblasti, kde se proslavili především přelety Himalájí na zásobovací cestě z Indie do Číny ( piloti-veteráni těchto operací založili po válce známou nákladní leteckou společnost Flying Tigers). V Evropě působili C-46 pouze sporadicky. Po skončení války se pokusila firma Curtiss opět „udat“ civilní verzi , ale opět neuspěla. Konkurence letounů vyprodávaných z vojenských přebytků byla značná. Curtiss proto aspoň zahájil modifikace bývalých vojenských C-46 na civilní verze ( týkala se vnitřního vybavení a v některých případech i výměně motorů Wright za Pratt & Whitney R-2800). Tyto verze byly používány především americkými a latinskoamerickými dopravci ať již k přepravě nákladu nebo osob. Na linkách vydrželi až do začátku 70tých let.
(pramen: V. Němeček - Dvoumotorová pístová dopravní letadla, Atlas letadel svazek 4, Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1984)
Z výprodeje USAF se dostalo mnoho Curtissů C-46 do Jižní Ameriky, kde působili ve vysokohorských oblastech u dopravců v Chile, Peru, Bolívie, Argentiny. Ti oceňovali zejména výkony C-46 v řídkém vysokohorském vzduchu a při přeletech And.
(foto: © Bill Larkins, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29358511)
| verze A | |
| Rozpětí | 32,91 m |
| Délka | 23,26 m |
| Výška | 6,62 m |
| Max. vzletová hmotnost | 20,4 t |
| Cestovní rychlost | 278 km/h |
| Dolet | 5069 km |
| Max. počet cestujících | 50 |
| Počet členů posádky | 4 |
| Motory | 2x Wright R-2600B , výkon po 1 250 kW |
Komerční provozovatelé C-46 v roce 2002:
Buffalo Airways (3), Air Cargo Express (2)