Historie prvního proudového dopravního letadla na světě se začala psát v roce 1943 kdy britský Brabazonův výbor doporučoval zkonstruovat rychlý proudový letoun, který by dopravoval poštu přes Atlantik. Postupně byl tento návrh změněn na přepravu cestujících a pošty. Vítězný návrh označený DH-106 předložila v roce 1946 firma De Havilland. Vyznačoval se přetlakovou kabinou, čtveřicí proudových motorů De Havilland Ghost a 44 sedadly pro cestující. Britská společnost BOAC objednala 9 letounů. Prototyp označený Comet 1 (pozn. značky G-ALVG) vzlétl poprvé v Chesteru 27.7. 1949. Měl masivní hlavní podvozek s jednotlivými koly. Druhý prototyp měl již podvozek čtyřkolový. BOAC převzala první letoun v dubnu 1951 a 2.5. 1952 poprvé nasadila na linku Londýn – Řím – Bejrút – Chartúm – Entebbe – Maramba – Johannesburg. Montáží výkonnějších motorů Ghost 50-2 vznikla verze Comet 1A s větším doletem. První dva letouny této verze převzala kanadská Canadian Pacific, další pak Air France a UAT. Prodloužením kabiny o necelý metr a instalací motorů Rolls-Royce Avon 117 vznikla verze Comet 2, jejíž prototyp poprvé vzlétl 19.7. 1954. Modernizací vybavení Cometu 2 vznikla verze Comet 3, která byla upravena k dopravě 58-78 cestujících. Pak ale do dalšího vývoje Cometu zasáhly havárie. První havárie potkala 26.10. 1952 Comet britské BOAC na letišti v Římě, ale naštěstí si ještě nevyžádala oběti. Další havárie již byli tragičtější – 3.3. 1953 Canadian Pacific v Karáčí (43 obětí), 2.5. 1953 BOAC v Kalkatě (43 obětí), 10.1. 1954 BOAC, Elba a konečně 8.4. 1954 BOAC nad Středozemním mořem. Provoz Cometů byl zastaven a vyšetřování odhalilo únavové jevy materiálu na potahu trupu. Hlavní příčinou byla hranatá okénka tvaru obdélníku v jehož vrcholech se začaly objevovat mikroskopické trhlinky, které se postupně rozšiřovaly. Přetlakování trupu bylo tehdy zkoušeno ve speciální obří nádrži s vodou. V únoru 1955 objednala BOAC 19 modifikovaných Cometů 4. První vzlet Cometu 4 s kulatými okénky a výkonnějšími motory Rolls Royce Avon 524 se odehrál 27.4. 1958, ale náskok ve vývoji byl již ztracen, protože v té době již létaly Boeing 707 a Tupolev 104. BOAC zahájila s Cometem 4 provoz 4.11. 1958 když jej nasadila na linku Londýn – Gander – New York. Oproti svým předchůdcům se Comet 4 mj. vyznačoval přídavnými nádržemi paliva v náběžné hraně křídla a kapacitou 60-80 cestujících. Mimo BOAC jej převzaly také Aerolineas Argentinas, East African Airways a Olympic Airways. Dalším vývojem sice vznikly verze 4B a 4C s výkonnějšími motory Avon 524B, ale to již byl Comet dávno za zenitem. Výroba průkopnických Cometů skončila v roce 1962 158. vyrobeným strojem. Comety postupně přecházely do služeb menších dopravců jako Dan-Air London, Cyprus Airways apod. Z De Havillandu Comet vycházely také britské protiponorkové letouny Hawker Siddeley Nimrod, které byly z výzbroje vyřazeny až v červnu 2011.

Prototyp De Havillandu Comet s masivním podvozkem

Za kolik se prodávala letadla v roce 1952, kdy byl Comet uveden do provozu?  Proudový Comet 1 stál 275 000 liber, americký pístový čtyřmotorový dálkový letoun Douglas DC-6 si výrobce cenil na 310 00 dolarů a výkonný čtyřmotorový Lockheed L-1049 Constellation stál 450 000 liber.

( foto: © Piergiuliano Chesi, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15723075)