Kanadský výrobce letadel Canadair získal na sklonku 2. světové války zakázku na 20 letadel pro transatlantické tratě s přetlakovou kabinou od domácí společnosti Trans Canada Airlines. Vyvíjet vlastní konstrukci by bylo značně zdlouhavé, tak se Canadair rozhodl nakoupit licenci na výrobu amerických čtyřmotorových letadel Douglas DC-4 (C-54).  Firma Canadair však použila pro pohon místo amerických hvězdicových pístových motorů Pratt & Whitney R-2800 britské řadové motory Rolls Royce Merlin.

Díky těmto motorům, které poháněly například stíhačky Spitfire nebo Hurricane, dosahoval nový letoun označený Canadair DC-4M  cestovní rychlosti 523 km/h, což bylo o 150 km/h více než originální Douglas DC-4. Daní za to byla ale vyšší spotřeba a hlučnost. O stroje projevilo zájem i kanadské vojenské letectvo, které objednalo 24 letadel.

První prototyp DC-4M vzlétl dne 20.7.1946. První vyrobené stroje ještě neměly přetlakovou kabinu, první letoun s přetlakovou kabinou byl zalétán až v srpnu 1947. První z těchto letadel označených Canadair DC-4M-2 převzala Trans Canada Airlines a označila je North Star.  Výrobce v nich použil některé konstrukční části z modernějších letadel Douglas DC-6 (samozřejmě se svolením výrobce, firmy Douglas). Canadair prodával tyto 40 místné letouny pod obchodním označením CL-4. Dalším zájemcem o CL-4 se stala společnost Canadian Pacific Airlines, kterou ještě doplnila v roce 1949 britská BOAC. BOAC se totiž nechtělo čekat na nové De Havillandy Comet (které navíc ještě nedokázali přeletět Atlantik) a tak zakoupila Canadairy CL-4. Letouny pojmenovala Argonaut a svou roli na koupi hrál zejména fakt, že byly poháněny britskými motory (v prodeji již byly výkonnější americké letouny Douglas DC-6 nebo Lockheed L-749 Constellation).

Canadairy CL-4 vydržely ve službě až do sedmdesátých let minulého století. Letouny po BOAC provozovali ještě nějaký čas British Midland, Derby Airways nebo Air Links, několik letadel bylo přestavěno na nákladní verzi. Poslední CL-4 byl vyřazen v roce 1975.

Zdroj: V. Němeček - Čtyřmotorová a větší dopravní letadla, NADAS, 1980

Foto: Ken Fielding CC BY-SA 3.0