Turbovrtulový Iljušin Il-18 byl vyvinut v polovině padesátých let na základě požadavků Aeroflotu o 75 až 100 místné letadlo schopné operovat z nezpevněných drah. Iljušin se opíral o zkušenosti se stejně označeným Il-18, který byl vyvinut na konci čtyřicátých let a dostal se pouze do stádia prototypu, protože o něj Aeroflot neprojevil zájem. Jednalo se velký čtyřmotorový letoun s pístovými motory. O několik let později se však Aeroflot zájem o tento letoun projevil a tak Iljušin použil křídlo a trup z Il-18 a opatřil letoun novými turbovrtulovými motory Kuzněcov NK-4. Prototyp se jménem Moskva se dostal poprvé do vzduchu v srpnu 1957. Letoun měl kapacitu 75 cestujících. Po dvaceti vyrobených kusech první série Iljušin uvedl verzi Il-18B s vylepšenými motory a kapacitou 84 cestujících. Dále přišla na řadu prodloužená verze Il-18V s 80 až 100 sedačkami. Poté následovala nejvýkonnější verze Il-18D. Měla opět prodloužený trup, větší objem nádrží (6 100 l) a byla určena pro dálkové lety. První let této verze se odehrál v roce 1964. A konečně v roce 1965 byla uvedena poslední verze Il-18E identická s verzí D ale s menšími nádržemi paliva určená pro krátké tratě. Do zastavení výroby v roce 1970 bylo vyrobeno více než 700 letounů Il-18 všech verzí. Na svoji dobu to bylo celkem moderní letadlo, ale začalo být brzy překonáváno proudovými typy. Navzdory tomu je ještě dnes v provozu několik desítek komerčně využívaných Il-18. Několik letounů bylo přestavěno na nákladní verzi Il-18Grm s velkými nákladovými vraty na boku trupu. Sovětské letectvo odebralo několik desítek letounů ať již ve verzích pro námořní průzkum označovaných Il-22 až po VIP verze s luxusně vybavenou kabinou.
foto: Eduard Marmet, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=20772463
verze D | |
Rozpětí | 35,90 m |
Délka | 37,40 m |
Výška | 10,17 m |
Max. vzletová hmotnost | 64 t |
Cestovní rychlost | 630 km/h |
Dolet | 6000 km |
Max. počet cestujících | 110 |
Počet členů posádky | 5 |
Motory | 4x Ivčenko AI-20M, výkon 4 250kW |
Komerční provozovatelé Il-18 v roce 2000:
Aerocaribbean (5), Renan (3), Sud Aerocargo (1), Phoenix Aviation (7), Air Koryo (2), Atlant Soyuz (2), Elf Air (4), Primair (2), Russia (3), Tretyakovo Air Transport (1), Tyumen Airlines (2), Lvov Airlines (1), Concors (1), Romavia (2), Air Cess (4), Gromov Air (1), BF Cargo (1), Bio Air (1), GVG Aircompany (1), Kryla (2)