V padesátých letech se Tupolev rozhodl přestavět svůj vojenský turbovrtulový bombardér Tu-95 na civilní verzi označenou Tu-116. Nový letoun mohl pojmout 30 cestujících a byl především používán jako zkušebna turbovrtulových motorů určených pro jeho následovníka označeného paradoxně nižším číslem Tu-114. Tupolev 114 měl nový trup kruhového průřezu a mohl pojmout 120 cestujících na dálkových tratích. Avšak jeho maximální kapacita byla až 220 cestujících. První let nového letounu se uskutečnil dne 3.10. 1960. Sériové letouny se značily Tu-114D a sovětský národní dopravce Aeroflot je přebíral od roku 1961. Počet Tu-114 v jeho flotile pak dosáhl čísla 30 kusů. U Aeroflotu sloužily Tu-114 především na dálkových tratích. Na počátku 60tých let měl jeden Tu-114 v pronájmu japonský JAL a používal ho především na lince Tokyo-Moskva. Tupolev 114 byl ale pro většinu tehdejších letišť příliš velký, nemohl se obrátit na runwayi, pojížděcí dráhy byly pro něj moc úzké a v mnoha případech nebyly k dispozici ani vhodné nástupní schůdky ( někdy se to řešilo i tak, že byly postaveny dvoje schody na sebe). Celkem bylo vyrobeno v období 1960-1965 31 sériových Tu-114D. Aeroflot je postupně nahrazoval moderními proudovými Iljušiny Il-62 a poslední Tu-114 byl vyřazen v roce 1977.

foto: kikiwis, CC BY 3.0

 

  verze D
Rozpětí 51,10 m
Délka 54,10 m
Výška 15,50 m
Max. vzletová hmotnost 171 t
Cestovní rychlost 770 km/h
Dolet 6200 km
Max. počet cestujících 220
Počet členů posádky 5
Motory 4x Kuzněcov NK-12MV, výkon po 10 889 kW

 

Komerční provozovatelé Tu-114 v roce 2002:

V současnosti již není žádný Tu-114 v provozu