Jedním z poválečných úspěchů britské konstrukce (jichž nebylo mnoho) byl dvoumotorový pístový dopravní letoun Vickers VC-1 Viking. Vznikl z iniciativy firmy Vickers, která se v roce 1944 zamýšlela nad budoucími potřebami letecké dopravy. Vycházely jí různé adaptace válečných letounů z nichž nejnadějnějším se stal projekt pojmenovaný Welligton Continental. Měla to být adaptace nosného systému bombardéru Wellington v kombinaci s novým objemným trupem pro 21 cestujících. Účelem bylo dát britským společnostem letoun kategorie DC-3 a podchytit i první poválečný export. V říjnu 1944 vznikla vládní objednávka tří prototypů. Projekt byl označen VC-1 (Vickers Commercial) a dostal obchodní jméno Viking. Jako motory byly zvoleny za války osvědčené osmnáctiválce Bristol Hercules. Prototyp poprvé vzlétl 22.6. 1945 díky převzatým křídlům a dalším prvkům konstrukce. Prvních 19 strojů bylo postaveno s původním (geodetickým) křídlem z Wellingtonu. Značili se Viking Mk. IA a bylo v nich místo pro 21 cestujících. Společnost British European Airways (BEA) s nimi zahájila provoz 1.9. 1946 na lince Londýn – Kodaň. V prosinci 1946 ale musely být všechny Vikingy staženy z provozu, protože se projevovaly potíže s nedostatečnou funkcí odmrazovacího systému náběžných hran křídel a vodorovných ocasních ploch. Vickers proto musel všechny Vikingy rekonstruovat, což ovšem značně poškodilo společnost BEA, která měla již v provozu 12 Vikingů. Upravené stroje se vrátili do služby v dubnu 1947 a spolu s nimi přišli i zdokonalené Vikingy Mk. 1B. Měly již nová celokovová křídla a trup delší o 0,7 m takže pojal 24 cestujících. Pět starších Mk. 1A předala BEA British West Indies Airways . Novější Mk. 1B převzali kromě BEA také irský Aer Lingus, Indian National Airways, Iraqi Airways, South African Airways a jiní. Poslední modifikací byly Vikingy třídy Admiral s vystuženou zadní částí trupu a kabinou pro 32 – 36 cestujících. Celkem bylo vyrobeno 163 Vikingů. BEA je vyřadila v roce 1954 a Vikingy přecházely do služeb menších dopravců, kde vydržely až do sedmdesátých let.

( pramen V. Němeček - Dvoumotorová pístová dopravní letadla, Atlas letadel svazek 4, Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1984)

 

foto: RuthAS, CC BY 3.0

  verze 1A
Rozpětí 27,20 m
Délka 19,16 m
Výška  
Max. vzletová hmotnost 15,2 t
Cestovní rychlost 336 km/h
Dolet 2400 km
Max. počet cestujících 21
Počet členů posádky 3
Motory 2x Bristol Hercules 130, výkon po 1230 kW