V dubnu 2004 přišla první objednávka. Japonské All Nippon Airways objednaly 50 Dreamlinerů ve verzích 787-3 (což byla verze s krátkým doletem pro 330 cestujících, později byl její vývoj zrušen) a 787-8 (dálková verze) s dodávkami od roku 2008. Na konci roku 2004 již měl Boeing 237 objednávek na Dreamliner. V roce 2005 byl projekt přeznačen na B787. Bylo rozhodnuto, že se Dreamliner bude vyrábět v závodě v Everettu. Jako subdodavatelé byli vybráni japonská Mitsubishi Heavy Industries (produkce centroplánu), italská Aeronautica (stabilizátor, část trupu), francouzsko-britské konsorcium Messier-Bugatti-Dowty (podvozek) a plno dalších. Za motory byly zvoleny americké General Eletric GEnx a britské Rolls-Royce Trent 1000. K urychlení dopravy mezi subdodavateli a závodem v Everettu Boeing předělal 4 B747-400 na speciální verzi Dreamlifter s objemnou nástavbou na trupu. V prosinci 2006 bylo jasné, že se nepodaří dokončit vývoj včas. Prototyp měl větší hmotnost než se očekávalo a také subdodavatelé měli problémy dodat jimi vyráběné komponenty v dohodnutém termínu. Boeing mezitím ohlásil vývoj prodloužené dálkové varianty 787-9, ale potíže s vývojem se táhly a zpoždění následovala další a další. Konečně 15.12.2009 se Dreamliner poprvé vznesl do vzduchu, skoro se čtyřletým zpožděním. První let trval 3 hodiny.
Pro letové testy Boeing vyčlenil 6 letadel, 4 poháněné motory Rolls-Royce a 2 motory General Eletric. B787 se poprvé veřejně představil na aerosalonu v britském Farnborough 18.7.2010. Potížím, ale nebyl konec. Objevili se problémy s tzv. pumpáží na motorech Rolls-Royce a výrobce musel ohlásit zpoždění dodávek All Nippon Airways. 9.11.2010 se objevili první potíže s požárem na palubě. Druhý prototyp vykonával testovací let nad Texasem a posádka ohlásila kouř v kabině. Letoun bezpečně přistál v Laredu. Certifikaci pro provoz Dreamliner verze B787-8 konečně obdržel 26.8.2011. Dodávka prvního letounu All Nippon Airways proběhla 25.9.2011, první komerční provedl B787-8 26.10.2011 z Tokya do Hong Kongu. V počátcích provozu bohužel neminuly Dreamliner obtíže. Jejich příčinou byly baterie pohánějící systémy letadla. V lednu 2013 musel nouzově přistát letoun All Nippon Airways z důvodu požáru v prostoru uložení baterií, podobný incident se stal i Japan Airlines. V červenci 2013 začal hořet letoun Ethiopean Airlines na londýnském Heathrow, příčinou byly opět baterie. Dreamlinery byly kvůli tomuto problému několikrát uzemněny a u všech vyrobených letadel byly baterie vyměněny. Proč ale došlo k požárům nebylo dodnes úplně vysvětleno. Pravděpodobně se jednalo o přetížení baterií. B787 totiž používá Lithiové baterie, které předtím ještě u dopravních letadel použity a problémy nastaly až v provozu. Baterie byly samozřejmě testovány, ale někdy problémy nastanou až v ostré praxi.
Boeing 787 je první civilní dopravní letadlo , který je v převážné míře (80%) zkonstruováno z kompozitních materiálů namísto do té doby využívaných materiálů na bázi hliníku a duralu. Kompozity (uhlíková vlákna) jsou lehčí než tradiční materiály a tímpádem může mít letadlo větší platící zatížení nebo nižší spotřebu. Jejich nevýhodou je že se při poškození nedeformují jako tradiční kovové materiály, ale rovnou praskají. Při nehodě u které k poškození trupu může tudíž snáze dojít ke zranění cestujících. Další novinkou jsou ovládací systémy letadla, které pracují na elektrické bázi namísto do té doby používané hydraulické. V praxi to znamená, že kompresory a pumpy do té doby poháněné pneumaticky pomocí motorů, jsou poháněny elektricky bateriemi. Celkový výkon elektrických systémů Boeingu 787 je 1.45 megawatt, což je 5x více než u klasického „ hydraulického“ letadla. Samozřejmostí je ovládání pomocí elektrických impulsů – fly-by-wire. Křídlo je na konci vybaveno vodorovnými wingtipy, pomáhajícími snižovat spotřebu paliva (podobné byly porvé použity u Boeingu 767-400 a poté u všech B777), motorové gondoly jsou vybaveny zubatým zakončením ke snížení spotřeby a hluku. Z hlediska cestujícího má Dreamliner největší okénka kabiny cestujících ze současných dopravních letadel, mají rozměry 27x47 cm.
Křídla Boeingu 787 Dreamliner vyrábí japonská firma Mitsubishi Heavy Industries. Do výrobního závodu v Everettu jsou převáženy na palubě speciálních Boeingů 747-400BCF Dreamlifter. Let z Nagoji do Everettu trvá Dreamlifteru 13 hodin bez mezipřistání.
verze -8 | verze -9 | verze - 10 | |
Rozpětí | 60,00 m | 60,00 m | 60,00 m |
Délka | 57,00m | 63,00 m | 68,00 m |
Výška | 17,00 m | 17,00 m | 17,00 m |
Max. vzletová hmotnost | 227 t | 252 t | 252 t |
Cestovní rychlost | 902 km/h | 902 km/h | 902 km/h |
Dolet | 14500 km | 15200 km | 12900 km |
Max. počet cestujících | 242 | 280 | 323 |
Počet členů letové posádky | 2 | 2 | 2 |
Motory | 2x General Eletric GENx 1B74 tah po 284 kN nebo Rolls Royce Trent 1000 tah po 284 kN | 2x General Eletric GENx 1B74 tah po 329 kN nebo Rolls Royce Trent 1000 tah po 329 kN | 2x General Eletric GENx 1B74 tah po 334 kN nebo Rolls Royce Trent 1000 tah po 337 kN |