V dubnu 2004 přišla první objednávka. Japonské All Nippon Airways objednaly 50 Dreamlinerů ve verzích 787-3 (což byla verze s krátkým doletem pro 330 cestujících, později byl její vývoj zrušen) a 787-8 (dálková verze) s dodávkami od roku 2008.  Na konci roku 2004 již měl Boeing 237 objednávek na Dreamliner. V roce 2005 byl projekt přeznačen na B787. Bylo rozhodnuto, že se Dreamliner bude vyrábět v závodě v Everettu. Jako subdodavatelé byli vybráni japonská Mitsubishi Heavy Industries (produkce centroplánu), italská Aeronautica (stabilizátor, část trupu), francouzsko-britské konsorcium Messier-Bugatti-Dowty (podvozek) a plno dalších. Za motory  byly zvoleny americké General Eletric GEnx a britské Rolls-Royce Trent 1000. K urychlení dopravy mezi subdodavateli a závodem v Everettu Boeing předělal 4 B747-400 na speciální verzi Dreamlifter s objemnou nástavbou na trupu. V prosinci 2006 bylo jasné, že se nepodaří dokončit vývoj včas. Prototyp měl větší hmotnost než se očekávalo a také subdodavatelé měli problémy dodat jimi vyráběné komponenty v dohodnutém termínu. Boeing mezitím ohlásil vývoj prodloužené dálkové varianty 787-9, ale potíže s vývojem se táhly a zpoždění následovala další a další. Konečně 15.12.2009 se Dreamliner  poprvé vznesl do vzduchu, skoro se čtyřletým zpožděním. První let trval 3 hodiny.

  Pro letové testy Boeing vyčlenil 6 letadel, 4 poháněné motory Rolls-Royce a 2 motory General Eletric. B787 se poprvé veřejně představil na aerosalonu v britském Farnborough 18.7.2010. Potížím, ale nebyl konec. Objevili se problémy s tzv. pumpáží na motorech Rolls-Royce a výrobce musel ohlásit zpoždění dodávek All Nippon Airways. 9.11.2010 se objevili první potíže s požárem na palubě. Druhý prototyp vykonával testovací let nad Texasem a posádka ohlásila kouř v kabině. Letoun bezpečně přistál v Laredu. Certifikaci pro provoz Dreamliner verze B787-8 konečně obdržel 26.8.2011. Dodávka prvního letounu All Nippon Airways proběhla 25.9.2011, první komerční provedl B787-8 26.10.2011 z Tokya do Hong Kongu.  V počátcích provozu bohužel neminuly Dreamliner obtíže. Jejich příčinou byly baterie pohánějící systémy letadla. V lednu 2013 musel nouzově přistát letoun All Nippon Airways z důvodu požáru v prostoru uložení baterií, podobný incident se stal i Japan Airlines.  V červenci 2013 začal hořet letoun Ethiopean Airlines na londýnském Heathrow, příčinou byly opět baterie. Dreamlinery byly kvůli tomuto problému několikrát uzemněny a u všech vyrobených letadel byly baterie vyměněny. Proč ale došlo k požárům nebylo dodnes úplně vysvětleno. Pravděpodobně se jednalo o přetížení baterií. B787 totiž používá Lithiové baterie, které předtím ještě u dopravních letadel použity a problémy nastaly až v provozu. Baterie byly samozřejmě testovány, ale někdy problémy nastanou až v ostré praxi.

Boeing 787 je první civilní  dopravní letadlo , který je v převážné míře (80%) zkonstruováno z kompozitních materiálů namísto do té doby využívaných materiálů na bázi hliníku a duralu. Kompozity (uhlíková vlákna) jsou lehčí než tradiční materiály a tímpádem může mít letadlo větší platící zatížení nebo nižší spotřebu. Jejich nevýhodou je že se při poškození nedeformují jako tradiční kovové materiály, ale rovnou praskají. Při nehodě u které k poškození trupu může tudíž snáze dojít ke zranění cestujících.  Další novinkou jsou ovládací systémy letadla, které pracují na elektrické bázi namísto do té doby používané hydraulické. V praxi to znamená, že kompresory a pumpy do té doby poháněné pneumaticky pomocí motorů, jsou poháněny elektricky bateriemi. Celkový výkon elektrických systémů Boeingu 787 je 1.45 megawatt, což je 5x více než u klasického „ hydraulického“ letadla. Samozřejmostí je ovládání pomocí elektrických impulsů – fly-by-wire. Křídlo je na konci vybaveno vodorovnými wingtipy, pomáhajícími snižovat spotřebu paliva (podobné byly porvé použity u Boeingu 767-400 a poté u všech B777), motorové gondoly jsou vybaveny zubatým zakončením ke snížení spotřeby a hluku. Z hlediska cestujícího má Dreamliner největší okénka kabiny cestujících ze současných dopravních letadel, mají rozměry 27x47 cm.

Křídla Boeingu 787 Dreamliner vyrábí japonská firma Mitsubishi Heavy Industries. Do výrobního závodu v Everettu jsou převáženy na palubě speciálních Boeingů 747-400BCF Dreamlifter. Let z Nagoji do Everettu trvá Dreamlifteru 13 hodin bez mezipřistání.

 
(foto: ©  Norwegian, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=35082101)
 

 

  verze -8 verze -9 verze - 10
Rozpětí 60,00 m 60,00 m 60,00 m
Délka 57,00m 63,00 m 68,00 m
Výška 17,00 m 17,00 m 17,00 m
Max. vzletová hmotnost 227 t 252 t 252 t
Cestovní rychlost 902 km/h 902 km/h 902 km/h 
Dolet 14500 km 15200 km 12900 km
Max. počet cestujících 242 280 323
Počet členů letové posádky 2 2 2
Motory 2x General Eletric GENx 1B74 tah po 284 kN nebo Rolls Royce Trent 1000 tah po 284 kN 2x General Eletric GENx 1B74 tah po 329 kN nebo Rolls Royce Trent 1000 tah po 329 kN 2x General Eletric GENx 1B74 tah po 334 kN nebo Rolls Royce Trent 1000 tah po 337 kN