V roce 1939 zahájila letecká společnost Trans World Airlines TWA, respektive její největší akcionář Howard Hughes, jednání s firmou Lockheed o vývoji dopravního letounu s vysokou cestovní rychlostí, velkým dostupem a vysokou kapacitou cestujících. TWA objednala 9 kusů (později objednávku zvýšila na 31 kusů), připojil se i Pan American s devíti objednanými kusy. Lockheed vývoj zahájil tajně v roce 1940. Jak se později ukázalo, bylo co tajit. Hlavní konstruktér Clarence "Kelly" Johnson a jeho tým vytvořili na svou dobu špičkový dopravní letoun. Byl vrcholem designu i vlastní konstrukční práce. Nový letoun označený L-49 (později L-049) poprvé vzlétl 9.1.1943. Vyznačoval se prohnutým "delfínovitým" přetlakovým trupem, trojitými ocasními plochami a propracovanou aerodynamikou. Kabina cestujících, která měla značně složitou konstrukci, pojala 44-54 cestujících. Za pohonné jednotky byly zvoleny čtyři pístové dvojhvězdicové osmnáctiválce Wright R-3350-C18 o výkonu po 1617 kW. Dne 19.4.1944 s ním Howard Hughes podnikl rekordní let přes americkou pevninu z Burbanku do Washingtonu za 6 hodin a 57 minut. Vstupem USA do II. světové války se však zmrazily veškeré civilní zakázky a celou první rozpracovanou sérii 22 kusů zabralo americké vojenské letectvo USAF. USAF své letouny značilo C-69 a dodatečně objednalo 200 kusů. Později objednávku redukovalo na 73 kusů a nakonec ji zcela zrušilo. U USAF nakonec létalo pouze 15 Lockheedů C-69. Zbývajících sedm kusů první série bylo dokončeno jako civilní. Lockheed je značil L-149. Nebyly to již původní L-049, měly větší nádrže a přepracované křídlo. 20.12.1945 první L-049 (L-149) převzala TWA, další letadla pak souběžně přebírala společně s Pan American a britskou BOAC.  V únoru 1946 letěl Constellation poprvé na transatlantické lince TWA z New Yorku do Paříže. Celkem bylo vyrobeno 68 L-049 (L-149). V roce 1947 poprvé vzlétl Constellation verze L-649. Vyznačoval se modernizovanými systémy, zlepšenými letovými výkony a vlastnostmi, odhlučněnou kabinou pro 54 cestujících a výkonnějšími motory Wright R-3350-C18-1. L-649 odebraly v počtu 14 kusů pouze Eastern Airlines, protože TWA změnila objednávku ve prospěch výkonnějších L-749. Avšak na L-649 šlo poprvé upevnit přídavné pouzdro s kapacitou až 3723 kg nákladu tzv. "Speedpack". Speedpack se připevňoval pod trup letounu a pro manipulaci na letišti byl opatřen malými kolečky. L-749 se poprvé dostal do vzduchu několik měsíců po L-649 a byl to skutečně dálkový letoun. Vzletová hmotnost dosahovala 47 670 kg. Jako první zařadila L-749 do letadlového parku TWA. Koncem roku 1948 vznikla verze L-749A se zesíleným podvozkem a vyšší maximální vzletovou hmotností, byla také vybavena novými vrtulemi Curtiss s obdélníkovými listy. Tato verze měla na trhu jednoznačný úspěch. Zakoupili ji například TWA, KLM, Qantas, Air France, Air India, South African Airways nebo Eastern Airlines. Constellationy verzí L-049(149), 649 a 749 létaly ve 27 zemích čtyř světadílů. Od začátku 60tých let přecházely do služeb menších dopravců, kteří je úspěšně používali k přepravě osob i nákladu.

Lockheed L-049 Constellation amerického dopravce TWA    ( foto: © Courtesy Trans World Airlines via Ed Coates Collection)

  verze -049 verze -749A
Rozpětí 37,49 m 37,49 m
Délka 28,97 m 28,97 m
Výška 7,30 m 7,30 m
Max. vzletová hmotnost 42,68 t 47,67 t
Cestovní rychlost 480 km/h 477 km/h
Dolet 3800 km 8800 km
Max. počet cestujících 48 64
Počet členů posádky 5 5
Motory 4x Wright R-3350-C18, výkon po 1 617 kW 4x Wright R-3350-C18-BD1, výkon po 1 837 kW

 

Komerční provozovatelé L-049/649/749 v roce 2000:

V současnosti již není žádný L-049/649/749 v komerčním provozu