Dalším zájemcem o náhradu směsice ruských strojů typů An-24, Jak-42, Jak-40 a Tu-134 je ukrajinský Antonov 148. Vývoj letounu byl zahájen na začátku 90tých let 20. století. Původně se počítalo pouze s přepracováním Antonovu 74 na čistě pasažérskou verzi. Práce pokračovaly pomalu, jelikož firma Antonov se dostala stejně jako všechny ostatní postsovětské velké podniky do existenčních problémů.  Až v roce 2001 začala firma Antonov výrazně pracovat na vývoji. Projekt byl přejmenován na An-148.  Nová koncepce počítala s hornoplošníkem s dvěma podvěšenými motory a ocasními plochami ve tvaru T. Z An-74 byl použit trup, který byl prodloužen o 2 metry, nově bylo vyvinuto křídlo a ocasní plochy. Za motory byly zvoleny 2 proudové motory Motor Sič D-436. První let nového Antonovu 148 se odehrál 17.11.2004.

 Antonov nabídl několik verzí lišící se doletem a maximální vzletovou hmotností (An 148-100B, C , E) a dále prodlouženou verzi pro 99 cestujících označenou An-158 a nákladní verzi An-178 určenou pro 15 tun nákladu.

Letoun se poprvé veřejnosti představil na moskevském aerosalonu v roce 2005 a výrobce tam několik objednávek. Ruské Pulkovo objednalo 8 letadel, Kras Air 10 a Polet dokonce 20. Prvním zahraničním zákazníkem se stala Cubana, která objednala 3 kusy.  O tři kusy nákladní verze projevila zájem Volga-Dněpr. V únoru 2006 byl letoun certifikován pro provoz ruským a ukrajinským úřadem pro civilní letectví.  Následovaly, ale problémy a až 2.6.2009 nasadil An-148-100B poprvé na linky ve zkušebním provozu ukrajinský Aerosvit, následovaný 21.12.2009  ruskou Rossijou (nástupce Pulkovo), která převzala první z šesti objednaných kusů  An-148-100B   vyráběných v závodě VASO.  Mezitím, ale výrobce ztratil několik zákazníků a další redukovali své objednávky. Polet nakonec převzal pouze dva An-148-100E, Volga-Dněpr objednávku zrušila, Kras Air zkrachoval.

Novým zákazníkem se stala ruská Angara Airlines ze sibiřského Novosibirsku, která objednala 3 letouny verze -100E z nichž první převzala v srpnu 2012. Cubana nakonec svou objednávku změnila na větší An-158 z nichž první převzala v květnu 2013.

5.3.2011 bohužel došlo k první havárii nového typu. An 148-100E určený pro vojenské letectvo republiky Myanmar havaroval při zkušebním letu u ruského Belgorodu. Vyšetřování ukázalo, že selhal ukazatel rychlosti, piloti stále zrychlovali a letoun se rozpadl za letu (podobně jako u havárie Airbus A330 Air France při letu z Ria de Janeira v roce 2009). Myanmar svou objednávku následně zrušil.

Antonov získal ale dalšího exotického zákazníka, 1 An-148 a 1 An-158 objednala severokorejská Air Koryo, která si první letoun převzala v březnu 2013. Projekt se nakonec snaží zachránit i ruské ministerstvo obrany, které v červnu 2013 objednalo 15 An-148 splánovanými dodávkami 4 letadla v letech 2014,15,16 a 3 letadla v roce 2017.

An-148 je možné příležitostně i v Praze kam ho jako změnu typu na lince z Petrohradu posílá Rossia a občas na lze na speciálních letech zahlédnout i jeden ze dvou Antonovů ruského Poletu.



Antonov 148-100E ruského Poletu (foto: © Lukáš Musil)

 

  verze -100B verze -100E verze 158
Rozpětí 28,91 m 28,91 m 28,56 m
Délka 29,13 m 29,13 m 30,83 m
Výška 8,19 m 8,19 m 8,20 m
Max. vzletová hmotnost 38,5 t 38,5 t 43,7 t
Cestovní rychlost 870 km/h 870 km/h 870 km/h
Dolet 3500 km 4400 km 2500 km
Max. počet cestujících 75 75 99
Počet letové posádky 2 2 2
Motory 2x Motor Sič D-436, tah po 67 kN 2x Motor Sič D-436, tah po 67 kN 2x Motor Sič D-436, tah po 67 kN

 

Komerční provozovatelé An-148/158 v roce 2013:

Air Koryo (1), Angara Airlines (3), Cubana (3), Polet (2), Rossia (6), Ukraine International Airlines (3)