V roce 1994 uzavřela francouzská společnost Aerospatiale s britskou firmou British Aerospace smlouvu o vývoji nového nadzvukového dopravního letadla druhé generace. Každý z partnerů měl zpracovat vlastní studii, ta francouzská dostala označení ATSF (Avion de Transport Supersonique Futur). Projekt dostal později označení ATSF Alliance. Vycházel z bohatých zkušeností vývoje a provozu typu Concorde. Předpokládaná kapacita ATSF byla 200 cestujících, dolet 10 000 kilometrů, cestovní rychlost Mach 2,2. Aerodynamické rozbory ukázaly, že nejvýhodnější bude umístění čtyř motorů v samostatných gondolách.  Křídlo mělo mít větší rozpětí než Concorde, pro lepší ovladatelnost při letu nízkými rychlostmi.


Předpokládaný vnější průměr trupu měl být 349 centimetrů (pro porovnání  Concorde měl vnější průměr trupu 288 cm, Tupolev Tu-144 330 cm). Nejvíce se ATSF průměrem trupu  blížil asi běžnému dopravnímu McDonnell – Douglasu DC-9 , který měl vnější průměr trupu 334 cm. Konfigurace sedadel měla být, stejně jako u DC-9, 3+2.  Při výrobě chtěl výrobce využiít kompozitové materiály, které by umožnily snížení hmotnosti letounu. Předpokládal se prodej 500 – 1000 letadel, na linky měl být ATSF nasazen v roce 2010.

Nakonec bylo vyrobeno pouze několik modelů v měřítku 1/60 pro testy v aerodynamickém tunelu. Projekt ATSF byl ukončena přelomu tisíciletí z důvodu astronomických vývojových nákladů na nový nadzvukový dopravní letoun. Zájem zákazníků byl také značně nejistý.

Rozpětí 45,00 m
Délka 88,16 m
Výška neuvedeno
Maximální vzletová hmotnost 300 000 kg
Cestovní rychlost  2400km/h
Dolet 10000 km
Počet cestujících v typické konfiguraci 300
Počet členů letové posádky 3
Počet členů palubního personálu 6
Motory neuvedeno

 

Zdroj: L+K, 1994