Superjumbo – pod tímto pojmem si dnes každý vybaví dvoupatrový Airbus A380. Ovšem první myšlenka superjumba, čili obřího dopravního letadla s dvěma palubami po celé délce trupu, se zrodila v hlavách konstruktérů americké firmy McDonnell Douglas. Na začátku devadesátých let minulého století zahájili konstruktéři McDonnellu Douglas studijní práce na typu označeném MD-12X. Měl to být třímotorový letoun, vlastně víceméně o 10,4 metru prodloužená verze již vyráběného  MD-11, která by zvýšila jeho kapacitu z 250 na 375 míst v kabině ve třech cestovních třídách – první, obchodní a ekonomické. Vedení McDonnelu Douglas schválilo zahájení vývoje MD-12X v říjnu 1991. Rovněž byl zahájen průzkum u leteckých společností, zdali by jim nový letoun vyhovoval.

Po roce průzkumů se ukázalo, že představy výrobce se značně odlišují od představ zákazníků. Upravený projekt MD-12 uveřejnil výrobce v červnu 1992. Jednalo se čtyřmotorový obří letoun pro dlouhé tratě řadící se do kategorie tzv. megalinerů. V typickém uspořádání ve třech třídách měl pojmout 430 cestujících (průměrná kapacita dnes provozovaných Airbusů A380 je 491 sedadel), pokud by byl vybaven pouze sedadly ekonomické třídy, vešlo by se do něj 515 cestujících.  Oproti modelu MD-11 měl trup delší pouze o 2,24 metru, takže nemělo být obtížné odbavit letoun na většině světových letišť.

Počítalo se již také s audiovizuálním zábavným systémem (tzv. IFE – In Flight Entertaiment), paluba měla být vybavena rovněž barem a dokonce fitness studiem.  Dolet MD-12 měl být 14 816 km (dolet Airbusu A380 je 14 800 km), letoun byl tedy určen pro dálkové linky jako Los Angeles – Bangkok nebo New York - Taipei.  Jako pohonné jednotky mohly být použity 3 typy motorů – americké General Electric CF-6-80C, Pratt and Whitney PW 4462 nebo Rolls Royce Trent 764 v rozmezí tahů 260-285 kN. Uvedení MD-12 na trh se předpokládalo v roce 1997, marketingový průzkum předpokládal prodej 2000 letadel do roku 2005 (to bylo velmi odvážné, Airbusů A380 bylo za 14 let objednáno jen 317). McDonnell Douglas zahájil v roce 1993 masivní reklamní kampaň, avšak neúspěšnou. Nedostavily se žádné objednávky a navíc projekt opustila firma Taiwan Aerospace, s jejíž finanční účastí americký výrobce počítal. McDonnel Douglas se pak začal potýkat s finančními potížemi a roce 1995 byl projekt MD-12 zrušen.




Takto měl vypadat MD-12 v barvách potencionálního zákazníka - švýcarského Swissairu (ilustrace: © http://500knots.com/tr/)



Předpokládané technické údaje MD-12:

Rozpětí 64,90 m
Délka 63,40 m
Výška 22,60 m
Maximální vzletová hmotnost 430 466 kg
Dolet 14 816 km
Cestovní rychlost 895 km/h