Firma Avro Canada vznikla v roce 1945, kdy mateřský britský koncern Avro zakoupil továrnu Victory Aircraft a udělal si z ní svou kanadskou pobočku. V té době vedl leteckou společnost Trans Canada Airlines pokrokový ředitel Jim Bain, který chtěl posílit flotilu dopravce novými pokrokovými typy. U Avro Canada nejprve projevil zájem o turbovrtulový letoun, který poté změnil na letoun proudový. Konstruktéři Avro Canada byli velmi agilní a v roce 1946 představili projekt proudového dopravního letounu pro 40 cestujících poháněný dvěma motory Rolls Royce Avon. Vývoj motorů se ale protahoval a tak byla firma Avro Canada projekt předělat.

Nový stroj označený Avro Canada C-102 Jetliner byl představen v roce 1949. Byl poháněn čtyřmi motory Rolls Royce Derwent 5 o tahu po 15,58 kN. Jednalo se o nejspolehlivější proudové své doby. Mezi revizemi  měly interval 800 hodin.

Dále se letoun vyznačoval přetlakovým trupem pro maximálně 50 cestujících, přímým křídlem a příďovým podvozkem. Jeho první prototyp se poprvé dostal do vzduchu dne 10.8.1949 a stal se tak druhým proudovým dopravním letadlem v historii (první byl De Havilland Comet, který poprvé vzlétl 27.7.1949).

Při jednom z dalších letů byl C-102 nucen nouzově přistát bez podvozku, poškození letounu bylo ale minimální a tak se již v říjnu roku 1949 zapojil opět do zkoušek.  Dne 19.4.1950 vykonal C-102 první komerční let proudovým letadlem s poštou na světě. Vzdálenost 587 km mezi Torontem a New Yorkem překonal za 59 minut. Piloti, ale tvrdili, že během letu slyšeli divné skřípavé zvuky a tak se C-102 vrátil zpět do Toronta až o den později po důkladné prohlídce. Jetliner poté pokračoval ve zkouškách a do konce roku 1950 nalétal 150 hodin. Největší dosažená rychlost ve vodorovném letu byla 805 km/h, nejvyšší dosažená výška 11 131 metrů. V továrně mezitím dokončovali druhý prototyp.

Koncem roku 1951 byl ale projekt letounu C-102 zmrazen. Přednost dostal vývoj a výroba stíhacího stroje Avro Canada CF-100 Canuck.  V průběhu roku projevil o zmrazený C-102 zájem Howard Hughes, majoritní akcionář amerických  TWA – Trans World Airlines. Plánoval nakoupit až 30 letadel, kterými hodlal dopravovat turisty z oblasti New Yorku do prázdninových destinací na Floridě. Výrobce ale Hughese odmítl s tím, že nemá dostatečné kapacity současně vyvíjet dva odlišné typy letadel. Prioritu měl vojenský CF-100. Excentrický milionář se poté obrátil na americkou firmu Convair, zdali by nechtěla nakoupit licenční plány na výrobu C-102, ale z toho brzy sešlo.

V roce 1953, kdy již běžela sériová výroba CF-100, chtěla firma Avro Canada vývoj C-102 dokončit, ale již bylo pozdě. Potencionální zákazníci se rozprchli ke konkurenci. Spoléhala ještě na domácí společnost TCA, ta ale objednala několik desítek již vyzkoušených britských turbovrtulových letadel Vickers Viscount.

První prototyp C-102 poté sloužil ke zkouškám nejrůznější vybavení, až byl v roce 1956 vyřazen. Avro Canada stroj darovalo kanadskému Národnímu výzkumnému ústavu, to na něj ale nemělo místo. Z letounu tak odřízlo pouze přední část a zbytek byl sešrotován. Tato přední část je nyní vystavena Canada Aviation Museum v Ottawě.



 
Rozpětí  29,89 m
Délka 25,12 m
Výška  8,10 m
Maximální vzletová hmotnost 24 948 kg
Cestovní rychlost  605 km/h
Dolet 2703 km
Maximální počet cestujících 50
Počet členů letové posádky 4
Motory 4x Rolls Royce Derwent 5, tah po 15,58 kN