Na počátku 60.let minulého století projevilo americké vojenské letectvo USAF zájem o velký transportní letoun schopný pojmout ještě větší náklady než turbovrtulový Douglas C-133 Cargomaster a Lockheed C-141 Starlifter. Lockheed zpočátku nabídl šestimotorovou verzi Starlifteru, ale USAF neprojevilo zájem. Naopak, vyhlásilo soutěž, do které se mohlo přihlásit více výrobců. Soutěž byla vyhlášena v roce 1964 a označena CX-HLS. Součástí soutěže byl i tendr na nové výkonné a zároveň úsporné proudové motory s velkým obtokovým poměrem. Do CX-HLS se přihlásili firmy Boeing, Douglas, Martin a Lockheed. Do „motorářské“ soutěže se přihlásili výrobci General Electric, Pratt & Whitney a Curtiss-Wright. Vítězem soutěže se nakonec stal Lockheed, vavříny za vítězství v kategorii motorů si odnesla firma General Eletric s typem TF-39 (pozdější civilní označení CF-6).

Vojenskému letectvu se sice více líbil projekt firmy Boeing, který později vykrystalizoval ve známý B747 Jumbo Jet, ale Lockheed nabídl nižší cenu.

Nový letoun dostal vojenské označení C-5 Galaxy. Jednalo se čtyřmotorový hornoplošník s ocasnímu plochami ve tvaru T.  K usnadnění nakládání měl nový stroj otevíratelnou příď.

První prototyp Galaxy se vznesl z továrního letišti firmy Lockheed v Mariettě dne 30.6.1968. Během zkoušek se C-5 potýkal s problémy, zejména s pevností křídla. V prosinci 1969 byl první Galaxy předán k testování vojenskému letectvu. Připravovala se sériová výroba, ale Lockheed si utrhl příliš velké sousto. Souběžně s obřím Galaxy vyvíjel i velký civilní širokotrupý letoun L-1011 Tristar a  v roce 1971 mu došly finance. Krátce před vyhlášením bankrotu mu ale pomohla americká vláda a tak mohla výroba Galaxy i Tristaru pokračovat.

Problémy s prasklinami v křídlech ale přetrvávaly, a tak Galaxy zařazené do služby u USAF mohly létat pouze s 86 procenty původně plánovaného zatížení což činilo 86 tun (zadání v projekt CX-HLS znělo na 100 tun). Do roku 1973 zařadilo americké vojenské letectvo do služby celkem 76 obřích letadel označených C-5A Galaxy. K prvnímu bojovému nasazení C-5 došlo již v roce 1970, kdy byly nasazeny ve vietnamské válce. Celkový počet letadel Galaxy, které USAF zařadilo do služby dosáhl nakonec počtu 126.

Již  v roce 1976 byl ovšem zahájen program, který měl za účel vyměnit nedostatečně pevná křídla C-5A.  Fyzické výměny křídel proběhly mezi léty 1980-1987 a letouny po výměně byly označeny C-5B.

V roce 1990 se Galaxy poprvé objevily i v Československu. Z pražské Ruzyně odvážely do Iráku příslušníky a vybavení československé protichemické jednotky do Saúdské Arábie v rámci operace Pouštní bouře. Později se zde objevily i během operace Pouštní bouře 2, kdy převážely českou vojenskou nemocnici.

Na přelomu tisíciletí ukončila firma Lockheed Martin studii modernizace pohonu letadel C-5B. Jako nové pohonné jednotky byly vybrány modernizované motory General Electric F-138-GE-100 (civilní označení CF6-80C2LIF) o tahu po 222 kN. Již předtím byla modernizována  avionika letounu. První let remotorizovaného Galaxy, označeného C-5M se odehrál dne 21.12.2002. Celkem bylo modernizováno 57 letadel, poslední C-5M by měl dosloužit v roce 2040. 

foto: United States Air Force 

 

  C-5B
Rozpětí 67,89 m
Délka 75,31 m
Výška 19,84 m
Maximální vzletová hmotnost 381 000 kg
Cestovní rychlost  833 km/h
Dolet 4400 km (náklad 119 tun)
Maximální náklad 131 000 kg
Počet členů letové posádky 4
Motory 4x General Electric TF36-GE-1C, tah po 190 kN