Jedním z dopravních letadel, která zmizela v propadlišti dějin kvůli přebytku dopravních letadel způsobeným výprodejem spojeneckých armád po 2. světové válce byl americký stroj Northrop N-23 Pioneer. V roce 1946 představila americká firma Northrop nový třímotorový letoun označený N-23 Pioneer. Nový stroj měl vlastnosti krátkého vzletu a přistání STOL. Na letoun s těmito vlastnostmi byl na svou dobu značně veliký, jeho trup pojal až 40 cestujících nebo 4500 kg nákladu.

 

Právě zde viděla firma Northrop díru na trhu, žádný výrobce nenabízel stroj v této kategorii se srovnatelnou kapacitou a ani ve válečných přebytcích nebyl tento typ letadla k dostání. Mohli jste si vybrat buď letoun s kapacitou 40 cestujících  nebo malý stroj s vlastnostmi STOL nikoliv kombinaci obojího.

Northrop N-23 měl pevná záďový podvozek, který umožňoval mít trup nízko nad zemí, což mělo usnadňovat nakládku v odlehlých oblastech s málo vybavenými nebo žádnými letišti. K přistání totiž typu Pioneer stačila nepříliš zpevněná plocha o délce minimálně 600 metrů. Objemný trup letounu o rozměrech 8,46 x 2,92 x 2,00 metru mohl pojmout i nadrozměrné náklady, které se dovnitř dostaly nákladní vraty o rozměrech 1,83 x 1,78 metru.

Prototyp Pioneeru byl zalétán dne 21.12.1946 poháněný třemi motory Wright 957CBA-1 Cyclone o výkonu po 558kW. I když firma Northrop nabídla lákavou cenu 150 000 dolarů za letounu, nenašel se pro Pioneer ani jeden zákazník. Northrop proto nabídl upravenou verzi americkému vojenskému letectvu, které objednalo 13 letadel v roce 1948 pod označením YC-125A Raider. První upravený letoun poháněný výkonnějšími motory Cyclone R-1820 o výkonu po 890 kW poprvé vzlétl  dne 1.8.1949.

Letouny Y-125 prováděly také zkoušky ultrazkráceného startu pomocí raket na pevné palivo JATO. Raider dokázal s těmito raketami vzlétnout na 150 metrech. V běžné službě se však startovací rakety u Raiderů nepoužívaly.

Vojenské letectvo USA objednalo ještě 10 letadel YC-125B upravených pro záchranné mise v Arktidě. Při testech na severu se ale YC-125B neosvědčily a  nakonec dosloužily na základně Sheppards, kde byli používány pro výcvik pozemního personálu. Oficiálně byly všechny YC-125 ze stavu U.S. Air Force vyřazeny v roce 1955. Většinu vyřazených letadel koupil jistý Frank Ambruse a přeprodal je civilním leteckým společnostem ve Střední a Jižní Americe.

O licenční výrobu typu Raider se zajímal kanadský Canadair pod označením CL-3. K výrobě ale nakonec nedošlo.

Foto: National Museum of U.S. Air Force

 

  Y-125A
Rozpětí 26,37 m
Délka 20,45 m
Výška 7,04 m
Maximální vzletová hmotnost 19 000 kg
Cestovní rychlost  275 km/h
Dolet 3000 km
Maximální náklad 4500 kg
Počet členů letové posádky 4
Motory 3x Wright R-1820-99 Cyclone, výkon po 890 kW