Dne 15.2.1929 se poprvé vznesl do vzduchu letoun francouzské výroby Potez 29-2 pro 5 cestujících patřící nové jugoslávské společnosti Aeroput. Mířil na lince z Bělehradu do rakouského Grazu. Aeroput dále nakoupil další tři letouny stejného typu a dále pak několik letadel britských letadel Spartan Cruiser. Dobrá hospodářská situace dovolila Aeroputu v roce 1937 nakoupit 4 americká letadla Lockheed Electra 10. Úspěšný rozvoj jugoslávského dopravce, ale zastavila 2. světová válka.

V roce 1945 byl Aeroput obnoven a zařadil do letadlového parku letadla Douglas DC-3 z amerických válečných přebytků. V únoru 1947 ale došlo k reorganizaci jugoslávského civilního letectví a dne 1.4.1947 byla ustanovena letecká společnost Jugoslovenski Aerotransport. Ta převzala linky a letadla společnosti Aeroput. V prvním roce existence otevřel Jugoslovenski Aerotransport vnitrostátní linky Bělehrad – Sarajevo, Bělehrad – Podgorica (tehdy Titograd), Bělehrad – Záhřeb, Záhřeb – Sarajevo a Záhřeb – Zadar. Letadlový park jugoslávského dopravce se tehdy skládal ze 3 letadel Junkers Ju-52 a 7 Douglas DC-3.  Celková nabídka míst činila 153 sedadel.

První zahraniční linkou Jugoslovenski Aerotransportu se stala Bělehrad – Praha. Během roku 1949 se však Jugoslávie dostala to mezinárodní izolace a pocítila to i její národní letecká společnost. Kvůli nedostatku náhradních dílů i leteckého paliva byly zrušeny všechny mezinárodní linky, létalo se jen na několika vnitrostátních spojích. Stagnace pokračovala až do roku 1954, kdy byly získány tři americké letouny Convair 340. Byly opět obnoveny mezinárodní linky, na domácích sloužilo celkem 13 letadel Douglas DC-3. V roce 1957 získal Jugosloveski Aerotransport, zkráceně JAT celkem 6 sovětských letadel Iljušin Il-14M o dva roky později byly do flotily zařazeny dálkové Douglasy DC-6B.

V roce 1963 vstoupil JAT do „proudového“ věku, kdy zakoupil první francouzský letoun Caravelle 6. Celkem jich bylo pořízeno pět. Za celý rok 1967 přepravil JAT celkem 516 339 cestujících. Flotilu tehdy tvořilo 9 Douglasů DC-3, 6 Convairů 340 a 5 Caravelle. Na konci 60. Let bylo objednáno 15 letadel McDonnell Douglas DC-9-30. V sedmdesátých letech doplnili flotilu JATu první letouny firmy Boeing. Konkrétně 5 letadel typu B727-200 a 4 dálkové B707-300.

Nastal rozvoj dálkových linek. Byly otevřeny linky z Bělehradu do Singapuru, pakistánského Karáčí a australského Sydney. V roce 1976 následovala spojení do New Yorku, Bagdádu a Kuvajtu. V roce 1978 byly zakoupeny první dálkové širokotrupé letouny, celkem 3 McDonnelly Douglas DC-10-30, které dostali přednost před Boeingy 747-200B. Počátkem 70.let  došlo k přerušení linek do Prahy, které ale nemělo dlouhého trvání. Již v roce 1974 byla zavedena linka Bělehrad – Záhřeb – Praha – Kodaň létaná strojem Caravelle. Později byl na „pražskou“ linku nasazen McDonnell Douglas DC-9-30.



Typ McDonnell Douglas DC-10-30 tvořil téměř 15 let dálkové linky JAT - Jugoslovenski Aerotransport ( foto: clipperarctic - Wikimedia Commons)

Expanze na mezikontinentálních linkách pokračovala i v 80. letech minulého století. Bělehrad dostal spojení s Chicagem, Clevelandem, Torontem, Bombají a Kalkatou. V roce 1985 převzal JAT jako první evropský dopravce Boeing 737-300. V té době směřovaly linky JATu do 80 destinací na 5 kontinentech. Na letišti v Bělehradu byl také postaven velkokapacitní hangár, kde si mohl jugoslávský vlajkový dopravce sám zajišťovat údržbu dálkových letadel DC-10-30.

V roce 1986 přepravil JAT celkem 4 495 413 cestujících a 29 798 tun nákladu. Figuroval v t době na 35. místě žebříčku mezinárodní organizace leteckých dopravců IATA. Nabídka míst v letadlech činila 3968 míst. Flotilu dopravce tvořily 3 dálkové letouny DC-10-30, 10 McDonnell Douglas DC-9-30, 7 Boeingů 727-200, 4 Boeingy 737-300 a jeden Boeing 707-300. Zajímavé byly i informace o využití flotily. DC-10-30 létaly denně 12,07 hodiny, DC-9-30 7,46 hodiny, Boeingy 727 7,53 hodiny, Boeingy 737 7,03 hodiny a Boeing 707 využívaný na charterech a jako záloha celkem jen 4,01 hodiny.

Rok 1987 byl pro JAT přelomový. V lednu objednal dvě letadla McDonnell – Douglas MD-11 a na další 3 si zajistil předkupní práva. Dodávky měly probíhat mezi léty 1991-1995. Dále byly otevřeny další dálkové linky do Melbourne, Perthu, Montrealu, Los Angeles a Hong Kongu. Dopravce vykázal zisk přes 200 milionů dolarů.

V roce 1990 byly pronajaty na zkoušku dva turbovrtulové letouny ATR 42. JAT s nimi byl spokojen a tak zakoupil 3 větší stroje ATR 72.



ATR 72 společnosti Air Serbia ještě ve starých barvách JAT Airways v roce 2014 v Praze (foto: © Lukáš Musil)

Do rozvoje JATu ale nešťastně zasáhla občanská válka v Jugoslávii. V květnu 1992 vyhlásilo OSN na Jugoslávii sankce a JAT musel zrušit většinu svých zahraničních linek. V omezené míře létal na linkách vnitrostátních. Mezinárodní linky byly obnoveny až v roce 1994, kdy byly otevřeny spoje z Bělehradu do Atén a Moskvy. Obnovit širokou síť linek včetně mezikontinentálních se ale již nepodařilo. K obnovení linek do Prahy došlo v roce 1997, kdy do Prahy létal McDonnell Douglas DC-9-30 s frekvencí 2 a později 3 letů týdně. V roce 1999 vypukla válka o Kosovo a sankce OSN byly opět obnoveny. Přerušeny byly až v roce 2000. Mezitím JATu propadla objednávka 8  Airbusů A319.

V roce 2003 byl změněn název dopravce na JAT Airways. V té době flotilu jugoslávského dopravce tvořily 3 letouny ATR 72, 9 DC-9-30, 9 Boeingů 737-300, 1 Boeing 737-400, 8 Boeingů 727-200 (z toho však 6 bylo dlouhodobě odstaveno) a 1 DC-10-30.  V roce 2005 došlo k hromadnému vyřazování letadel. Flotilu opustily všechny letouny McDonnell Douglas i Boeingy 727. V letech 2008-2011 se pokusila srbská vláda JATdvakrát privatizovat, nenašel se však solidní zájemce.  Až v roce 2013 zakoupila 49% podíl v srbském dopravci společnost Etihad Airways ze Spojených Arabských Emirátů. V říjnu  2013 byl dopravce přejmenován na Air Serbia a poté začala obnova letadlové flotily. Air Serbia převzala první letouny Airbus. Do flotily bylo zařazeno celkem 8 letounů Airbus A319 a  2 A320. V roce 2016 si Air Serbia pořídila dálkový letoun, Airbus A330-200 pronajatý od Etihad Airways, kterým zahájila linku do New Yorku.



A v roce 2015 již jako Air Serbia (foto: © Petr Hlaváček)

Zdroje:
L+K 1987
JP Airlines fleets 2003/2004
Jan Pěnkava - Letecké společnosti v Praze, AJP Foto, Praha 1995