V současné době nejsou linky nízkonákladových leteckých společností do České Republiky ničím neobvyklým. Následující text nás vrátí do dob, kdy byla nízkonákladová letecká doprava v Evropě ve svých počátcích a v Praze se začínali objevovat první „lowcost“ dopravci. Jako úplně první nízkonákladový dopravce zavedla linku do Prahy britská letecká společnost s názvem GO. Její Boeing 737-300 se na pravidelné lince Londýn Stansted – Praha Ruzyně objevil dne 23.9.1999. Létalo se 1x denně, později přibyl i druhý denní let z Londýna a další linky z Bristolu a East Midlands.

GO Fly byla dceřinná společnost British Airways založená v roce 1998. Ve flotile měla pouze Boeingy 737-300 (ve vrcholném období 27 kusů). Stroje GO měly každý jinou barvu na spodku trupu a jiný slogan, vždy obsahující slovo go, například go together, away we go, a tak podobně. British Airways se snažily s GO prosadit mezi již v té době v Británii celkem zavedenými nízkonákladovými dopravci jako Ryanair, Easyjet a Debonair. Nepovedlo se a GO bylo 16.5 2002 pohlceno svým rivalem Easyjetem a stejně tak se stalo s jeho linkami do Prahy.



I tento Boeing 737-300 se sloganem "go forever" se v Praze objevoval často ( foto: Pedro Aragão CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28994104)

Easyjetu se v Praze zalíbilo a k linkám původně provozovaným GO, přidal ještě novou z Londýna Gatwicku. Ceny zpátečních letenek se v roce 2003 pohybovaly následovně: Bristol – Praha 1990 Kč, East Midlands – Praha 2400 Kč (průměrná hrubá měsíční mzda se v té době v ČR pohybovala okolo 16 000 Kč).

Britský Easyjet byl starší než GO. Byl založen již v roce 1995 britským podnikatelem řeckého původu Steliosem Haji-Ioannou. Easyjet měl flotilu původně tvořenou výhradně letouny typu Boeing 737-300 a později objednal u výrobce nové Boeingy 737-700. Na přelomu tisíciletí, ale na jeho poptávku na více než 100 nových letadel reagoval lépe a nižší cenou Airbus a od roku 2003 se začaly do letadlového parku Easyjetu valit Airbusy A-319. Tyto stroje z flotily Easyjetu postupně úplně vytlačily Boeingy.

Že se Easyjet v Praze dobře etabloval je patrné i dnes, kdy se stal největším nízkonákladovým dopravcem na letišti Václava Havla s hlediska přepravených cestujících.



Airbusy A319 Easyjetu se na Ruzyni ve špičce v roce 2017 objevují i několikrát do hodiny (foto: © Petr Hlaváček)

Druhý nízkonákladový dopravce v Praze byl opět ze Spojeného království (Easyjet byl až třetí podle data převzetí GO v květnu 2002). Byla to společnost BMI Baby patřící tradiční aerolince British Midland, která již několik let úspěšně konkurovala British Airways na lince Londýn Heathrow – Praha. BMI Baby se rozhodlo létat do Prahy z East Midlands. Zprvu neměl tento dopravce letadla ve vlastních barvách a tak linku do Prahy otevřel Fokker 100 v tradičním zbarvení British Midland dne 22.3.2002. BMI Baby později svoje pražské působní rozšířilo o linku z Manchesteru, Londýna Gatwicku, Birminghamu a Cardiffu (tuto linku měl čest využít i autor tohoto článku v roce 2006 a jestli si dobře pamatuje, tak cena jednosměrné letenky byla nižší, než BMI Baby Shuttle Bus z autobusového nádraží Cardiff na letiště). Na linkách BMI Baby do Prahy se posléze objevily Boeingy 737-300 a 500 v již typickém zbarvení této společnosti s miminem na svislých ocasních plochách. BMI Baby ukončila svou činnost v roce 2012, kdy následovala svou mateřskou společnost British Midland, která byla zakoupena British Airways.



Boeingy 737 BMI Baby do Prahy létaly téměř 10 let (foto: ©  RHL Images from England - BMI Baby B737, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28477388) 


V příštím článku se podíváme na boom nízkonákladových leteckých společností v Praze v letech 2003-2004 a vznik prvního českého "lowcostu".