Finský národní dopravce byl založen dne 19.11.1923 po názvem Aero Q/Y a stal se pátým členem mezinárodní organizace leteckých dopravců IATA. První let byl provedlo Aero O/Y dne 20.3.1924 německým letounem Junkers F-13, vybaveným plováky, na lince z Helsinek do estonského Tallinnu. Německý výrobce letadel Junkers vlastnil v Aero O/Y 50% podíl.Kvůli velké rozloze Finska se Aero O/Y zaměřilo na rozvoj vnitrostátních linek. V roce 1940 vedly z Helsinek linky do 9 finských měst, v roce 1941 zařadilo Aero O/Y do letadlového parku první americké Douglasy DC-2. Jednalo se o stroje, které fašistické Německo zabavilo Československé letecké společnosti.
Junkers F-13 (foto: © Finnair)
V roce 1947 bylo otevřeno nové letiště Helsinky – Vantaa a společnost otevřela mezinárodní linky z Helsinek do Stockholmu, Paříže, Kodaně, Dusseldorfu a Londýna. Na linkách operovaly Douglasy DC-3 Dakota zakoupené z amerických válečných přebytků. K přejmenování Aero O/Y na Finnair došlo v roce 1953 a v téže době byly zakoupeny stroje Convair 440, které byly nasazeny na prestižní spoj do Londýna. V roce 1959 byla otevřena linka z Helsinek do Moskvy.
Dne 21.1.1960 se Finnair zařadil do „proudového“ věku. Tento den převzal svůj první stroj poháněný proudovými motory, francouzský typ Sud Aviation SE-210 Caravelle III. V prosinci téhož roku následovaly dálkové Douglasy DC-8-62CF. V roce 1971 začaly letouny Caravelle nahrazovat americké McDonnell-Douglasy DC-9 verzí -14,-15,-41,-51 a nákladní DC-9-10F. Pístové Convairy 440 byly nahrazeny turbovrtulovými nizozemskými Fokkery 27. Dne 4.2.1975 přistál na letišti Helsinky-Vantaa první velkokapacitní McDonnell Douglas DC-10-30. Jako první byl nasazen na linku Helsinky – New York dne 14.2.1980. Poté byly do flotily zařazeny další stroje tohoto typu.
Convair 340 (foto: © Finnair)
V roce 1983 posílil flotilu první McDonnell Douglas DC-10-30ER. Modifikaci ER převzal Finnair jako jediný dopravce na světě. Stroj DC-10-30ER byl vybaven přídavnou nádrží v trupu, která mu umožňovala mít vetší dolet než standartní DC-10. Stroj byl určen pro přímou linku Helsinky – Tokyo měřící 11 024 kilometrů, trvající 13 hodin a směrovanou přes Severní pól. Předtím létal Finnair tuto linku s mezipřistáním v aljašském Anchorage. Přímý let byl nespornou konkurenční výhodou, protože Sovětský Svaz nepovoloval přelet svého území komerčním letům, aniž by mezipřistály v Moskvě. Tuto konkurenční výhodu Finnair ztratil v roce 1986, kdy SSSR povolil přelet svého území Air France a Japan Airlines na linkách z Paříže do Tokya a naopak.
McDonnell Douglas DC-10 (foto: ©By Pedro Aragão CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=22432617)
Výkony letecké společnosti Finnair v roce 1982:
Celkový počet nalétaných hodin: 84 123
Počet nalétaných kilometrů: 45 672 000
Počet přepravených cestujících: 3 244 810
Denní využití letadel Finnairu v roce 1982:
McDonnell Douglas DC-10: 9 hodin 42 minut
Douglas DC-8: 8 hodin 44 minut
McDonnell Douglas DC-9-51: 7 hodin 23 minut
McDonnell Douglas DC-9-31: 6 hodin 54 minut
McDonnell DouglasDC-9-14 a DC-9-15: 5 hodin 11 minut
Fokker 27: 5 hodin 6 minut
McDonnell Douglas DC-9-10F: 4 hodiny 26 minut
Od začátku 80.let začalo postupné nahrazování letadel McDonnnell Douglas DC-9 modernějšími typy stejného výrobce typů MD-82, MD-83 a MD-87. Především pro charterové lety byly v letech 1986 a 1987 pořízeny dva velkokapacitní Airbusy A300. V roce 1988 byla zahájena linka Helsinky – Peking. Finnair na ní byl prvním dopravcem, ze západní Evropy, který létal do Pekingu bez mezipřistání. Dne 7.12.1990 převzal Finnair první velkokapacitní dálkový letoun McDonnell Douglas MD-11. Finnair pzařadil do flotily na počátku 90.let celkem 4 tyto stroje, kterými nahradil starší stroje DC-10. V roce 1997 se veškeré lety Finnairu staly nekuřáckými, kromě letů z Helsinek do Tokya a Osaky. Ty zůstaly kuřácké až do roku 1999.
McDonnell Douglas MD-82 (foto: Adrian Pingstone)
Od roku 1999 začala obnova evropské flotily. Letouny McDonnell-Douglas MD-82,83 a 87 začaly nahrazovat evropské Airbusy A319/320/321. Na evropských linkách se objevily také letouny brazilského výrobce Embraer. Na přelomu tisíciletí si Finnair také dlouhodobě pronajal několik letadel Boeing 757 pro charterové lety do Středomořských letovisek. Po událostech ze září 2001 a stagnaci ve světové letecké dopravě začal Finnair hledat nové trhy a našel je v Asii. Vedle již tradičních letů do Japonska zahájil také lety do thajského Bangkoku, čínské Šanghaje a Hong Kongu. Od roku 2006 začala další obnova dálkové flotily. Již neekonomické letouny MD-11 začaly nahrazovat evropské Airbusy A330 a A340. Další obnova a doplnění dálkové flotily začalo již v roce 2015, kdy do Helsinek přiletěl první Airbus A350-900, který byl 21.11.2015 nasazen na linku Helsinky – Šanghaj. Finnair byl prvním evropským dopravcem, který tento typ do flotily zařadil.
Od roku 2016 pokračovala další expanze linek do asijských destinací. Kromě již stávajících linek byly zahájeny lety do Guangzhou a Fukuoky. Do budoucnosti hodlá Finnair stále posilovat linky do asijských destinací. Dálková flotila se má do roku 2023 rozšířit na 27 letadel z čehož 19 mají tvořit Airbusy A350 a 8 Airbusy A330.
Airbus A350-900 (foto: © Airbus SAS)
Zdroj: L+K 1983
J.Pěnkava, Letecké společnosti v Praze, Praha 1995