Ředitelů letecké společnosti ČSA se za více než 100 let její historie vystřídalo více než 20. Nutno ovšem uznat, že za jejich výměnou stály politické důvody a v těchto případech šlo často o změnu k horšímu. Největší fluktuaci vrcholných představitelů zažily ČSA po roce 2000. Níže naleznete přehled vedoucích managerů ČSA za jejich 101 let trvání.
Karel Huppner (1923-1927)
Za 1. světové války pilot u letectva Rakousko – Uherska, od roku 1918 kapitán československé armády. V roce 1923 byl vojenský letecký dopravní oddíl, kterému Huppner velel, začleněn do státní společnosti ČSA. Huppner tak plynule přešel do civilu a stal se ředitelem ČSA. V roce 1927 přijal nabídku konkurenční společnosti ČLS, kterou vedl až do roku 1939.
František Stočes (1927-1939)
Absolvent české vysoké školy technické v Praze. Během 1. světové války narukoval do rakousko-uherské armády, upadl do ruského zajetí a vysokou školu dokončil až po válce. Do společnosti ČSA nastoupil v roce 1926 jako technický ředitel. O rok později byl ve věku 32 let jmenován výkonným ředitelem. Za jeho působení se státní podnik ČSA vypracoval na významnou evropskou leteckou společnost, i když Stočes musel za prosazení svých plánů bojovat s úředníky Ministerstva veřejných prací a politicky dosazenou správní radou ČSA. Po obsazení Československa nacisty v roce 1939 byly ČSA zrušeny a Stočes byl v roce 1942 popraven.
(pozn. před 2.světovou válkou zastával post ředitele tzv. technický ředitel, faktickou rozhodovací pravomoc měla správní rada)
Karel Hanousek, František Martínek, Václav Korda (1945)
Po 2. světové válce vedla prozatímně ČSA trojice ředitelů dohromady. Karel Hanousek byl zástupce ministerstva dopravy, František Martínek a Václav Korda zástupci vojenské správy.
Ferdinand Trebichavský (1946-1947)
Přednosta leteckého odboru ve Slovenské národní radě, v době trvání Slovenského štátu (1939-1945) ředitel letiště v Bratislavě.
Alois Kubita (1947-1949)
Armádní generál působící během 2. světové války ve Velké Británii u Royal Air Force. Odvolán byl po komunistickém převratu z politických důvodů.
Leopold Thurner (1949-1950)
Dříve účetní ve firmě Baťa. Jeho jedinou zkušeností s leteckou dopravou bylo vedení firemní dopravy firmy Baťa od roku 1947. Loajální člen Komunistické strany Československa. Po propuštění od ČSA byl zanedlouho uvězněn a poslán do uranových dolů v Jáchymově. Jedním z důvodů jeho odvolání z funkce ředitele ČSA byla skutečnost, že opilý prospal let z Brna do Prahy, který byl unesen do Západního Německa.
Josef Horn (1950-1953)
Skalní člen KSČ, který přišel z ministerstva dopravy. Měl zkušenosti s kádrováním a jeho úkolem bylo provést u ČSA personální čistky. Propustil většinu odborníků a pilotů, kteří byli označeni za politicky nespolehlivé.
František Novák (1953-1956)
Voják z povolání, pilot z letecké základny v Hradčanech, byl do funkce ředitele ČSA byl jmenován bez zkušenosti s řízením letecké společnosti. Za jeho působení došlo k mírnému uvolnění poměrů v ČSA a hospodářské stabilizaci. Rovněž ČSA obnovily účast v celosvětovém sdružení leteckých dopravců – IATA.
Josef Procházka (1956-1961)
Původně působil rovněž v armádě, poté na hlavní správě civilního letectví. Za jeho vedení byly u ČSA zavedeny do provozu proudové letouny Tupolev Tu-104, čehož dokázala aerolinka propagačně využít. ČSA se ovšem každý rok propadaly do ztráty.
Karel Štekl (1961-1965)
Karel Štekl před jmenováním ředitelem ČSA působil jako náměstek na Ministerstvu dopravy. Josef Procházka u ČSA zůstal jako náměstek pro techniku. Za vedení Štekla byla zahájena první linka ČSA přes Atlantický oceán spojující Prahu s Havanou na Kubě. Byla zahájena reorganizace ČSA
Josef Karlík (1965-1969)
Za jeho úřadování byla dokončena reorganizace. ČSA uvažovalo o pořízení několika západních letadel, byly zahájeny ekonomické reformy s cílem vybudovat moderní leteckou společnost. Všem těmto snažením ale učinila přítrž sovětská okupace v roce 1968 a Karlík byl o rok později odvolán.
Miloslav Eliáš (1969-1976)
Generál Eliáš působil předtím jako velitel Leteckého oddílu Ministerstva vnitra, který vznikl v 50. letech na jeho popud. Za jeho působení byla zahájena dálková linka do New Yorku. Avšak byly také zahájeny politické čistky a přeřazování kvalifikovaných pracovníků, kteří se znelíbili komunistickému režimu, na méně významné pozice. Společnost se ocitla v ekonomických problémech, způsobených mimo jiné i ropnou krizí.
Vlastimil Major (1976)
Několik měsíců dočasný ředitel po rezignaci Miloslava Eliáše.
Jindřich Kopřiva (1976-1988)
Generál československé armády. Byly dodány modernizované Iljušiny Il-62M, avšak celkově letadlový park morálně zastarával. V rámci úspor byly redukovány vnitrostátní linky a u zbylých došlo k radikálnímu nárůstu cen letenek. Během osmdesátých let se ČSA celkově potýkaly s odlivem bonitních cestujících ke konkurenčním aerolinkám, jelikož neinvestovaly do zlepšení svých služeb.
Jiří Nulíček (1988-1990)
Jiří Nulíček byl dříve vedoucím přepravy ČSA, později se stal náměstkem ministra dopravy. Do funkce ředitele nebyl jmenován, nýbrž zvolen shromážděním delegátů. Za jeho vedení začaly dodávky sovětských letadel Tupolev Tu-154M pro střední tratě a byly objednány západní Airbusy A310 pro dálkové tratě.
Oldřich Churain (1990-1992)
První porevoluční ředitel byl jmenován na základě vítězství ve výběrovém řízení. Společnost ČSA procházela transformací a musela se přizpůsobit tržnímu prostředí. Za vedení Churaina byly objednány letouny ATR 72 a Boeing 737 a také uzavřena smlouva o strategické spolupráci se společností Air France. Francouzský dopravce získal v ČSA také podíl.
Jiří Fiker (1992-1994)
Jiří Fiker byl jmenován prezidentem ČSA, výkonným ředitelem společného podniku ČSA a Air France se stal Georges Vejdovský. Mezi ČSA a Air France ale nastaly spory, které vyvrcholily prodejem podílu Air France v ČSA zpět českému státu.
Antonín Jakubše (1994-1999)
S odchodem Air France odešel i G. Vejdovský, prezidentem byl jmenován Antonín Jakubše. Pracoval pro ČSA od roku 1978 v obchodním a finančním oddělení, byl rovněž vedoucí zastoupení ČSA v Kanadě. Jakubše byl v nelehké pozici, společnost ČSA na tom byla finančně velmi špatně, v roce 1993 vykázala ztrátu 1,5 miliardy korun. Jakubše dokázal společnost z dluhů vytáhnout a dostat do černých čísel. Odvolán byl v roce 1999 ministrem dopravy za ČSSD Antonínem Peltrámem, který měl s Jakubšem osobní neshody.
Miroslav Kůla (1999-2003)
Miroslav Kůla působil dlouhá léta jako vedoucí technického úseku ČSA. Za jeho vedení vstoupily ČSA do aliance Skyteam. Byla rovněž postavena nákladná nová administrativní budova tzv. APC (Administrativní a provozní centrum). Po roce 2001 se musel Kůla potýkat s celosvětovou krizí v letecké dopravě po událostech v září 2001 a tlakem pilotů ČSA na zvýšení mezd. Oficiálně byl odvolán z důvodů neuspokojivých výsledků.
Jaroslav Tvrdík (2004-2006)
Jaroslav Tvrdík neměl žádné zkušenosti s prací u letecké společnosti a původně byl v armádě. Do funkce ho jmenoval ministr financí za sociální demokracii Bohuslav Sobotka. I přes neuspokojivou situaci ČSA zvýšil platy zaměstnancům a objednal nové Airbus A319/320. Než byl z funkce ředitele ČSA odvolán, odešel narychlo dělat volebního manažera ČSSD s předsedou Jiřím Paroubkem.
Radomír Lašák (2006-2009)
Rovněž neměl žádné zkušenosti s leteckou dopravou, před nástupem do funkce předsedy představenstva ČSA pracoval v bankovnictví a byl členem představenstva společnosti ČEZ. Měl za úkol vylepšit finanční situaci ČSA, což činil pomocí prodeje majetku a dceřiných firem. Snížil také počet zaměstnanců, ale proti většímu propouštění se postavili odbory. ČSA v té době provozovaly řady ztrátových linek a nedokázaly čelit konkurenci z řad nízkonákladových společností. Za Lašákova vedení bylo rozhodnuto o ukončení všech pravidelných dálkových linek ČSA.
Miroslav Dvořák (2009-2011)
Aby stát zachránil existenci ČSA po neúspěšném pokusu o privatizaci za vedení Radomíra Lašáka, rozhodl se spojit leteckou společnostem se státním podnikem Letiště Praha. V čele společnosti nazvané Český Aeroholding stanul dosavadní ředitel Letiště Praha – Miroslav Dvořák. Původně pracoval také v sektoru bankovnictví. Za jeho vedení si nechal management ČSA, včetně prezidenta, vyplácet kontroverzní odměny. V roce 2011 Dvořák z vedení ČSA rezignoval, nadále však působil u aeroholdingu.
Philippe Moreels (2011-2014)
Belgičan Philippe Moreels se znal s Miroslav Dvořákem z působení v bankovním sektoru. Do ČSA ho přivedl právě Dvořák jako viceprezidenta pro marketing. Během Moreelsova působení se začaly ČSA výrazně orientovat na destinace v Rusku a státech bývalého SSSR. Na volném evropském trhu totiž již nedokázaly konkurovat nízkonákladovým a zavedeným síťovým dopravcům. Odvolán z funkce byl v roce 2014 na návrh ministra financí Andreje Babiše.
Jozef Sinčák (2014-2018)
Slovák Jozef Sinčák původně pracoval rovněž v bankovním sektoru. Do oboru letectví se dostal v roce 2009, kdy začal pracovat jako finanční ředitel Letiště Praha. Poté byl členem představenstva Českého Aeroholdingu. Aerolinku se mu sice přivedlo dovézt k zisku, ale za cenu prodeje zbytkového majetku, omezení linek a letadlového parku. V roce 2018 měla flotila ČSA celkem 23 letadel, v roce 2018 již jen 14.
Petr Kudela (2018-2024)
Dne 27.2.2018 převzala ČSA skupina Travel Service (Smartwings), ze které také přišel jejich historicky poslední ředitel Petr Kudela. U Travel Service pracoval jako finanční ředitel. Hřebíčkem do rakve ČSA se stala pandemie koronaviru, v roce 2022 se jejich flotila smrskla na pouhé 2 letadla. Došlo rovněž k prodeji zbytkového dlouhodobého majetku. V roce 2024 ukončily ČSA jako samostatná letecká společnost činnost a staly se pouze obchodní značkou v rámci skupiny Smartwings.