PROJEKTY

Čínští konstruktéři se snaží postavit spolehlivé velké dopravní letadlo již několik desítek let. Jejich prvním pokusem v této oblasti se stal nepovedený čtyřmotorový letoun podobný Boeingu 707, označený Šanghaj Y-10, který poprvé letěl v roce 1980. V roce 1985 navázali čínští představitelé spolupráci s americkým výrobcem McDonnell Douglas. Výsledkem této spolupráce bylo otevření montážní linky na letouny MD-82 v závodě SAIC v Šanghaji (nyní COMAC).

Z linky vyjelo celkem 35 letadel označených SAIC MD-82T, které převzaly výhradně čínské aerolinky např. China Eastern. Posléze bylo smontováno i několik modernějších MD-90T. Spolupráce s McDonnell Douglas byla na konci 90.let ukončena, ale Číňané z ní těží dodnes o čemž svědčí výroba typu COMAC ARJ-21 (více informací o tomto typu naleznete v knize Encyklopedie dopravních letadel).

V roce 1996 navázali čínští představitelé spolupráci s evropským Airbusem s cílem vyvinout stomístný letoun, který by se kompletoval v Číně. Airbus měl poskytnout svoje zkušenosti a odborníky při vývoji a zavádění výroby. Projekt dostal označení Asia Express AE100 (a to ve dvou verzích AE316 pro 100 cestujících a AE317 pro 125 cestujících). Výsledek spolupráce měl být výhodný pro obě strany. Číňané měli získat zkušenosti s vývojem velkého dopravního letounu a Airbus by získal do portfolia malý dopravní stroj, který mu tam zatím chyběl (nejmenší letadlo v nabídce Airbusu byl tehdy typ A319 pro maximálně 156 cestujících). Evropský výrobce také hodlal nový typ nabízet pod označením Airbus A318. K projektu se zvažovala připojit i singapurská firma Singapore Technologies, ale nakonec nedošlo k dohodě.

Avšak již v roce 1998 byl projekt společného evropsko-čínského letadla zrušen. Důvodem byly obavy, že by prodeje nového letounu nezaplatily jeho vývoj, jehož náklady se odhadovaly na 17 miliard dolarů. Navíc segment letadel pro 100 cestujících se ukázal jako nepříliš perspektivní pro skutečně masovou výrobu (viz příklad letadel Fokker 100, Avro RJ100 i pozdějších Embraerů 190 nebo Suchojů Superjet). Dále se nedařilo dohodnout podíl na výrobě mezi jednotlivými partnery. Čínský AVIC požadoval zejména přístup k technologiím Airbusu a Airbus si zase představoval, že AVIC bude letadla především montovat z dovezených dílů. Airbus si rovněž představoval, že státní AVIC donutí čínské letecké společnosti prostřednictvím čínské vlády k objednávkám nového letadla, i když byly zatím k dispozici jen jeho vizualizace.

Obě strany se nakonec na vývoj 100místného letadla vrhly samy. Airbus šel cestou vývoje neúspěšného typu A318, který poprvé vzlétl v roce 2002 a vstoupil do služby v roce 2003. Čínská strana se nakonec rozhodla zúročit spolupráci s McDonnell Douglas a vyvinul typ ARJ-21 (nyní označovaný COMAC C909, který poprvé vzlétl v roce 2008 a vstoupil do služby v roce 2016.