V souvislosti s projektem nového čínsko-ruského widebody letounu se zde nabízí určitá podobnost s návrhem sovětského a posléze ukrajinského letounu Antonov An-218 z první poloviny devadesátých let minulého století. Konstrukční práce na projektu An-218 byly zahájeny již v roce 1990. Byl určen jako náhrada Iljušinů Il-86 a v produkci sovětských dopravních letadel měl vyplňovat mezeru mezi Tupolevem Tu-204 a Iljušinem Il-96. Tu-204 se měly používat na tratích do 5000 km, An-218 do 8000 km a Il-96 do 12 000 km.
Antonov An-218 měl být vybaven dvěma motory ukrajinské výroby Lotarev (později Progress a Motor Sič) D-18TM o tahu po 225 kN. Kapacita cestujících se měla pohybovat mezi 300 až 350 cestujícími. Podvozek byl tvořen jednou příďovou nohou a třemi hlavními, z nichž jedna měla být umístěna pod trupem (podobně jako u McDonnellů Douglas MD-11).
Osádku letounu měli tvořit dva piloti, kokpit byl vybaven moderními multifunkčními displeji. Výrobce předpokládal i výrobu „westernizované“ verze vybavené západními motory Pratt & Whitney PW 4000, Rolls Royce RB 211 nebo General Electric CF-80.
Spotřeba paliva na 1 osobokilometr měla být 0,018 kg. Pro srovnání u jeho předchůdce Iljušinu Il-86 činila tato spotřeba 0,0345 kg. Náklady na provoz měly být dokonce o polovinu menší než u Il-86 a o 10% nižší než u evropského Airbusu A310.
Krok zpět naopak bylo plánované použití vlastního systému pro nakládku zavazadel a carga, podobného jako měl Iljušin Il-86. Tím pádem by se minimálně u prvních verzí nedaly do letouny umístit standardizované letecké kontejnery a palety, jak již bylo na západě u letounů této kategorie zvykem.
Jak je již u ruských výrobců zvykem plánovala se výroba značného množství verzí. Verze -100 a -200 s prodlouženým doletem, VIP verze -300, verze -400 se zhuštěným počtem míst pro kratší domácí sovětské linky.
|
Rozpětí |
50,00 m |
|
Délka |
59,79 m |
|
Výška |
15,70 m |
|
Max. vzletová hmotnost |
|
|
Cestovní rychlost |
870 km/h |
|
Dolet |
4750-8900 km |
|
Max. počet cestujících |
350 |
|
Počet členů posádky |
2 |
|
Motory |
2x Lotarev D-18TM, tah po 225 kN |
Zdroj a foto:
L+K 02/1994
http://alternathistory.org.ua/proekt-shirokofyuzelyazhnogo-srednemagistralnogo-passazhirskogo-samoleta-218-ukraina